Rufino Tamayo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rufino Tamayo
Rufino Tamayo.jpg
Rodné jméno Rufino del Carmen Arellanes Tamayo
Narození 26. srpna 1899
Kolumbie
Úmrtí 24. června 1991 (ve věku 91 let)
Ciudad de México
Povolání malíř a tiskař
Významná díla Fumador
Ocenění Premio Nacional de Ciencias y Artes (1964)
Belisario Domínguez Medal of Honor (1988)
Webová stránka www.rufinotamayo.org.mx/wp/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rufino del Carmen Arellanes Tamayo (25. srpna 1899 Oaxaca de Juárez24. června 1991 Ciudad de México) byl mexický malíř zapotéckého původu. Působil v Mexiku, New Yorku a Paříži a proslavil se figurativní abstrakcí ovlivněnou surrealismem a předkolumbovským uměním.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1917 začal studovat na Escuela Nacional de Artes Plasticas v San Carlos, kde byl ovlivněn impresionismem, kubismem a fauvismem. Školu ale nedokončil a začal pracovat jako kreslič etnografických motivů v Museo Nacional de Arqueologia.[1] Zde ho silně ovlivnilo předkolumbovské indiánské umění, které pro něj bylo důležité i vzhledem k jeho původu. Kombinace prastarých motivů, lidového umění a avantgardních evropských stylů se pak stala jeho značkou po zbytek kariéry. Ve 20. letech se stal členem levicové Mexické ligy revolučních malířů, v níž se sešli většinou muralisté, ale bylo mu vyčítáno, že jeho obrazy nejsou dostatečně politicky motivované, byl dokonce označen za zrádce revoluce, což vedlo k tomu, že skupinu opustil. Izolaci, v níž se ocitl, se rozhodl vyřešit v roce 1926 odchodem do New Yorku. Zde učil na Dalton School of Art a našel si osobitý styl. V roce 1929 se do Mexika vrátil. Ohlas na jeho novou tvorbu byl mimořádně příznivý, spisovatel Octavio Paz, budoucí nositel Nobelovy ceny, o jeho obrazech napsal, že "zachycují čisté slunce". V roce 1937 se Tamayo vrátil do New Yorku, kde pak působil až do roku 1949, se značnými úspěchy. Toho roku odešel do Paříže, kde pak žil deset let. Ačkoli byl s muralisty v určitém sporu a představoval jakousi opozici vůči nim v mexické kultuře, sám nástěnné malby občas rovněž vytvářel, byť to nebylo jádro jeho tvorby. Příkladem jeho muralistické práce je jeho nástěnná malba v budově UNESCO v Paříži z roku 1958. Věnoval se též grafice a okrajově rovněž sochařství. V roce 1959 se vrátil do Mexika, jako již renomovaný a poměrně bohatý autor. To mu umožnilo v rodném městě zřídit Museo Rufino Tamayo, kterému daroval svou sbírku předkolumbovského umění. V roce 1981 pak zřídil další muzeum (Museo Tamayo de Arte Contemporáneo) v hlavním městě. Kromě děl svých mu daroval svou sbírku umění moderního, v níž nechyběla díla Joana Miróa, Salvadora Dalího, Fernanda Légera nebo Pabla Picassa.[2] Nejvíce jeho děl má ve sbírkách The Museum of Modern Art v New Yorku, Art Institute of Chicago a Walker Art Center v Minneapolisu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rufino Tamayo | Mexican artist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Rufino Tamayo | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. 
  3. Rufino Tamayo | artnet. www.artnet.com [online]. [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]