Rudolf Bella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Bella
Základní informace
Narození7. prosince 1890
Sibiu
Úmrtí14. července 1973 (ve věku 82 let)
Romanshorn
Žánryklasická hudba, opera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent a hudební pedagog
RodičeJán Levoslav Bella
Příbuzníneteř Dagmar Bellová, klavíristka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Friedrich Martin Bella (7. prosince 1890 Sibiu, Sedmihradsko14. července 1973 Romanshorn, kanton Thurgau, Švýcarsko) byl hudební skladatel a dirigent slovenského původu. Byl synem slovenského skladatele Jána Levoslava Belly.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rumunském Sibiu, kde byl jeho otec Ján Levoslav Bella v té době městským varhaníkem, hudebním pedagogem, dirigentem a ředitelem Musikvereinu. Studoval hudbu nejprve u svého otce a posléze ve Vídni skladbu u Eusebia Mandyczewskiho a dirigování u Franze Schalka.

V letech 1921–1924 byl dirigentem v Černovicích na Ukrajině a od roku 1925 v Ravensburgu v Horním Švábsku v jižním Německu a v Romanshornu ve Švýcarsku. Působil rovněž jako hudební pedagog a byl redaktorem časopisu Musikpädagogischen Zeitschrift.

V Romanshornu žil až do své smrti v roce 1973. Jeho manželkou byla v letech 1913–1929 klavíristka Maria Mandiczevshi, (*1890), dcera Konstantina Mandyczewskiho.[1] Jeho neteř Dagmar Bellová (1920–1999) se stala klavírní virtuózkou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Bella komponoval klavírní a varhanní skladby, komorní hudbu, sbory a písně. Z rozsáhlejších skladeb vynikly zejména:

  • Saul bei der Hexe, op. 14 (oratorium)
  • Requiem, op. 18 pro soprán, alt, mužský sbor a orchestr.
  • Symfonie E-dur
  • Über einem Grabe (symfonická báseň)
  • Herbst (symfonická báseň)
  • Fantasie pro smyčcový orchestr

Zkomponoval rovněž tři opery, které však neměly velký úspěch.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. online. [cit. 09.11.2023]. Dostupné z www.opredcich.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]