Rozpočet stavby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Rozpočet stavby, stavební rozpočet (krátce i jen rozpočet) je soupis (rozpis) položek, tj. prací (montážních, zemních, inženýrských, služeb atp.) a dodávek materiálů a technologických zařízení, potřebných pro provedení stavby. Jeho účelem je po ocenění položek odhad celkových nákladů na stavbu. Vychází z projektu stavby (projekt, projektová dokumentace, projektové řešení - názvy se různí), jehož součástí bývá i výkaz výměr, tedy soupis takových položek, které pro ocenění jsou základem pro rozpočet. Základní položkový rozpočet bývá uspořádán do tabulky, kde řádky jsou položky a sloupce jednotlivé typy údajů.

Rozpočet pro větší stavby bývá rozdělen do částí stavby a dále na jednotlivé dílčí položkové rozpočty objektů stavby. Jejich souhrn, nazývaný rekapitulace stavby, tj. rozpočet, jehož "položky" znamenají jednotlivé objekty a části stavby, zejména názvy částí a jejich součtové ceny, sumarizuje celkové náklady stavby. U velkých staveb, zvaných často soubor staveb, se pak sestavuje obdobně souhrnný rozpočet (souhrnná rekapitulace) z položek, reprezentujících jednotlivé stavby, např. domy.

Typy stavebních rozpočtů[editovat | editovat zdroj]

Tradičně se rozlišují položkové rozpočty objektů na

  • stavební objekty (SO) a
  • provozní soubory (PS), které odpovídají dodávce a montáži (včetně zkoušek apod.) technologických zařízení, např. výrobních, řídicích apod.

Tak se jednotlivé části staveb (dílčí stavby) mohou skládat z technologické části (provozních souborů) a stavební části (stavebních objektů) a sumarizují se takto odděleně (PS zvlášť a SO zvlášť) a celková cena dílčí stavby je až součtem součtů za PS a za SO. Tak se sumarizují i za celou stavbu (soubor staveb). Tato trojkolejnost sumarizací (za PS, za SO a celkem) umožňuje posuzovaz ceny za stavební a technologickou část samostatně.

Fáze rozpočtu[editovat | editovat zdroj]

Každý rozpočet se zpracovává v průběžných, postupných variantách (fázích) podle fáze (stupně) projektu a výstavby:

  • studie proveditelnosti: velmi hrubě,
  • přípravná dokumentace,
  • projekt stavby (pro stavební povolení),
  • realizační dokumentace, zejména u provozních souborů: již prakticky přesně
  • dokumentace skutečného provedení,
  • vyhodnocení stavby

Tím se průběžně upravuje a zpřesňuje odhad celkových nákladů resp. ceny objektu a tím také celé stavby.

Dodatky rozpočtu[editovat | editovat zdroj]

V případě potřeby je možné rozpočet upravit,

  • měnit počty jednotek stávajících položek až po jejich vynulování
  • přidávat zcela nové kompletní položky, v původním rozpočtu neuvedené

Z důvodu kontrolovatelnosti bývá žádoucí, aby změny byly uvedené samostatně jako dodatky (změnové, přídavné rozpočty), ve kterých se uvedou všechny změnové položky - uvedené v původním rozpočtu i nové. Ty položky, jejichž výsledné množství (původního rozpočtu a dodatku) se má snížit, se v takovém dodatku uvedou se záporným množstvím. Proto se také nazývají hovorově mínusy a položky se zvyšovaným („navyšovaným“) množstvím, tj. s kladným množstvím v dodatku, se označují jako plusy.

Tyto dodatky bývají potřebné při realizaci stavby. Na jejich základě se - v závislosti na smluvních podmínkách a možnostech smluvních stran - může upravit celková cena. Zpravidla se vychází z jednotkových cen původního rozpočtu a u nových položek z ceny obvyklé nebo odpovídající cenám původního rozpočtu. Dodatky tak postihují rozdíly mezi projektem a dokumentací skutečného provedení a případná dodatečná provizoria.

Rozpočty podle výsledku práce[editovat | editovat zdroj]

Stavební dílo a tím i rozpočet může mít charakter

  • odstraňování - bourání dosavadní zástavby, odklízení, likvidace odpadu a výzisk použitelného materiálu a zařízení
  • pořizování - výstavby nového výsledného díla
  • provizorium - dočasná opatření pro samotné dílo – bezpečnost práce, pracovní možnosti, zabezpečení staveniště apod., zejména jde o zařízení staveniště (oplocení, šatny, kanceláře, sklady, dílny, skládky atd.). Provizorní zařízení mají v rozpočtu jak jejich pořízení - výstavbu, často adaptací části stávajících zařízení nebo dočasným, provizorním užitím definitivních objektů pro účely stavby - tak i jejich následnou likvidaci, případně úpravu do definitivního stavu.

Položka rozpočtu[editovat | editovat zdroj]

Položka rozpočtu se skládá z

  • popisové části (standardně vlevo) a
  • cenové části (vpravo)

Popisová část položky[editovat | editovat zdroj]

Popisová část položky je (často normalizovaný) popis práce, materiálu nebo zařízení včetně její identifikace, zařazení do obecného seznamu (třídníku) prací a dodávek. Skládá se zejména (a zpravidla v tomto pořadí zleva doprava v jednom řádku tabulky rozpočtu) z těchto údajů:

  • pořadové číslo položky v daném rozpočtu
  • identifikační prvek – (alfanumerické "číslo") položky z třídníku, katalogu, ceníku a podobně,
  • název položky – stručný popis, jednoznačně určující práce a dodávky reprezentovaného položkou za jednu měrnou jednotku
  • údaje o měrné jednotce položky, např. metr, hodina, kus
  • množství položky - počtu měrných jednotek položky, zahrnutých do rozpočtu

Případně mohou být uvedené další, méně běžné údaje, např. další příslušné normy a předpisy, okolnosti dodávky nebo práce, návaznost s jinými položkami a varianty provedení.

Cenová část položky[editovat | editovat zdroj]

Pro ocenění (určení ceny - nákladů) pak jsou doplněné cenové údaje:

  • jednotková cena, která se skládá z jednotkové ceny práce (lidské i strojní) a jednotkové ceny materiálu
  • celková cena položky - násobek jednotkové ceny množstvím položky; ty se pak sčítají při výpočtu celkové ceny objektu (položkového rozpočtu).

Protože se sumarizují zvlášť práce a dodávky materiálů, jsou pro ně v tabulce rozpočtu také příslušné sloupce

  • jednotková cena dodávek materiálů a zařízení,
  • cena celková dodávek,
  • jednotková cena práce, montáže
  • celková cena montáží v položce

případně obdobná dvojice údajů sumarizující jak jednotkovou cenu, tak celkovou cenu položky - součet dodávek a montáží.

Položky provozních souborů[editovat | editovat zdroj]

U rozpočtů objektů technologií, tj. provozních souborů je menší zvláštnost – souběžně počítané dvě složky cen položek a tím i rozpočtů (práce a dodávky) se zapisují do samostatných položek - zpravidla je tak jedna položka pro práce a další pro dodávku materiálu nebo zařízení. V rozpočtech stavebních objektů se obě tyto součásti zpravidla píší a sumarizují sice samostatně, ale v jediné položce (řádku). U položek nemontovaných a neupravovaných dodávek, např. notebooků, se ovšem položka pro práce neuvádí, obdobně služba (práce bez dodávky) má pouze položku pro práci (ve sloupci "montáž"), např. oživení nebo zkoušky.

Měrné jednotky[editovat | editovat zdroj]

Nejběžnější měrné jednotky základní a odvozené (obvyklé násobky nebo zlomky) jsou:

  • kus (značka ks odporující systému jednotek SI - kilosekunda, lépe nezkracovat) - bezrozměrná jednotka prostého počtu prvků, případně poměru, zlomku
  • metr (m) - jednotka délky, např. výkopu, kabelu, potrubí
    • odvozené: kilometr (km), např. vytyčování trasy
  • metr čtvereční (m²) - jednotka plochy, např. vozovky, stěny
  • metr krychlový (m³, kubický, lidově „kubík“) - jednotka objemu, např. zeminy, betonu, vody
  • kilogram (kg, lidově „kilo“) - jednotka hmotnosti
    • odvozené: tuna (t, např. zeminy); metrický cent (q, lidově „metrák“, zastaralá jednotka)
  • hodina (h) - jednotka času práce vč. čekání (prostoje) člověka nebo stroje (strojní hodina)
    • odvozené: den - kalendářní nebo pracovní; směna (zpravidla 8 h)

Přirážky[editovat | editovat zdroj]

Vedle vypsaných položek do nákladů resp. ceny stavby vstupují i další - vedlejší rozpočtové náklady (VRN). Tyto náklady však musí být do celkové ceny zahrnuté rovněž, je na odpovědnosti dodavatele nebo projektanta - odhadce nákladů, aby je do nákladů zahrnul. Proto se o ně zvyšují v kalkulaci cen položek jejich jednotkové náklady. Důvodem jejich neuvedení samostatně je zpravidla faktická nemožnost jak spolehlivého stanovení, tak kontroly jejich skutečné výše, nutnost jejich hrubého odhadu často konstantní procentní sazbou z ceny bez provedení faktické kalkulace, která by vycházela z fyzických parametrů dodávek a prací. Často se jedná také o nejisté náklady, nelze předem poznat, zda se vyskytnou a při pevné výsledné celkové ceně bývají rizikem dodavatele.

V nejjednodušší formě se přirážkové náklady vyčíslují (odhadují) v pomocném výkazu VRN, často konstantní procentní sazbou. O jejich součet se pak poměrně (procentně) zvýší ceny všech položek, tzv. rozpouští se do položek. Při sofistikovanějších postupech se navyšují ceny vybraných položek, případně podle jejich druhů, často podle souvislosti s těmito VRN. Takovou typickou přirážkou je např. doprava a přesun (po staveništi) materiálů a zařízení, která se připočítává k cenám právě materiálů a zařízení, ne k položkám prací - montážím.

Verze rozpočtu podle fáze výstavby[editovat | editovat zdroj]

Předběžné rozpočty[editovat | editovat zdroj]

Zpracovávají se v předprojektové fázi stavby (investiční záměr a územní řízení) a slouží investorovi jako podklad pro ekonomické rozhodování s ohledem na efektivnost jejího financování. Předběžné rozpočty dávají pouze přibližné výsledky, protože vychází pouze ze přibližných objemových ukazatelů (zastavěná plocha, délka trasy, apod.).

Orientační rozpočet stavby je možné zjistit pomocí internetových kalkulaček i bez využití desktopové aplikace.

Položkové rozpočty[editovat | editovat zdroj]

Zpravidla se vyhotovují ve fázi projektu. Vychází z výkazů výměr stavby oceněných s pomocí ceníků stavebních prací a dodávek. Výkaz výměr je fyzikálním vyjádřením jednotlivých stavebních a montážních prací na projektovaném stavebním díle. Ceníky stavebních prací a dodávek obsahují směrné (orientační) ceny, které jsou obvyklé ve stavební praxi. Zároveň mohou existovat individuální firemní ceníky.

Stavební rozpočet může být velmi rozsáhlý a složitý, proto je vhodné jej zpracovat a spravovat prostřednictvím moderního rozpočtového programu. Fenoménem současnosti je také rozpočtování on-line (práce v cloudu) a stahování stavebních materiálů (položek) přímo z internetu.

Moderní rozpočtový program by měl být schopen propojit jednotlivé fáze a oblasti výstavby v jeden stavebně-ekonomický celek (projekt) a stává se tak zároveň informačním systémem pro komplexní řízení výstavby. V rámci historie výstavby zastřešuje:

  • tvorbu a správu firemní datové základny (firemní ceníky stavebních prací a materiálů)
  • ekonomickou rozvahu stavby na základě zpracování rozpočtových ukazatelů
  • obchodní harmonogram stavby
  • položkový rozpočet stavby založený na detailní kalkulaci s pomocí firemních kalkulačních vzorců a metod
  • úpravu limitek na základě individuálních podmínek dané stavební firmy
  • poptávání subdodavatelů a standardizované vyhodnocení jejich nabídek
  • realizační harmonogram pro řízení stavby
  • evidenci provedených prací (čerpání) a fakturaci
  • datové propojení s firemním informačním systémem (CRM)
  • kontrolní funkce pro management firmy, controlling
  • kontingenční zobrazení dat napříč jednotlivými zakázkami stavební firmy pro management firmy

Slepé rozpočty[editovat | editovat zdroj]

Slepé rozpočty se používají zejména pro poptávky ve výběrových řízeních na dodavatele nebo subdodavatele stavby. Jde o rozpočty, které obsahují stejné údaje jako výsledné rozpočty, avšak s vynechanými cenami (resp. fakticky s cenami nulovými), v současnosti zpravidla ve formě excelských sešitů. Jednotkové ceny doplní uchazeči ve výběrovém řízení. Případně také doplní příslušné vzorce včetně sumarizací.

Poptávkové rozpočty jsou často navíc vybavené všemi výpočetními vzorci. Za jejich správnost pak ovšem odpovídá zadavatel soutěže. To ale usnadňuje kontrolu rozpočtů a porovnání při vyhodnocení nabídek a výběru vítěze soutěže.

Kontrolní rozpočty[editovat | editovat zdroj]

Zpracovávají se podle skutečného provedení stavby a slouží k cenové a obsahové konfrontaci dodavatele se skutečností.

Software pro tvorbu rozpočtu[editovat | editovat zdroj]

Základní software pro zpracování rozpočtů na počítačích jsou všeobecně a celosvětově tabulkové procesory, zejména ten nejrozšířenější, Microsoft Excel, které umožňují samostatně a prakticky libovolně rozpočtování rozvíjet. Jeho formát souborů dat (.xls resp. .xlsx) se stal také nejběžnějším formátem pro jejich přenos.

Někteří výrobci programů pro rozpočtování také založili svůj model na tom, že ho dodávají jako doplněk k Excelu. V zásadě se ale více prosadili výrobci samostatného specializovaného softwaru pro rozpočty.

Specializované aplikace[editovat | editovat zdroj]

Existuje řada speciálních aplikací, které umožňují snadněji a často spolehlivěji sestavit stavební položkový rozpočet s použitím směrných cen stavebních prací a materiálů. Pro stavby většího rozsahu, kde je nutno sledovat ekonomiku stavby v čase a z hlediska různých profesí a verzí rozpočtu,  je nezbytné používat komplexní systém řízení stavby, podobající se informačnímu systému. Mezi  nejvýznamnější programy určené pro řízení a monitoring výstavby v Česku patří:

Jejich výrobci stále své systémy doplňují a rozšiřují a nabízí zpravidla také řadu doplňkových programů a služeb, např. webový server pro zpracování nabídek z daných slepých rozpočtů ecOffer od Callidy nebo portály pro shromažďování údajů o výrobcích a jejich cenách, jako SCI-data.

euroCALC[editovat | editovat zdroj]

euroCALC je vhodný pro stavby velkého i malého rozsahu a pro firmy se specifickým přístupem k řešení stavební výroby. Jeho hlavní výhodou je možnost téměř libovolného zobrazení dat a to i napříč jednotlivými zakázkami (tzv. kontingenční zobrazení dat). Data lze zobrazovat také v závislosti na roli (pracovní pozici) uživatele a lze je přenášet a synchronizovat vzdáleně přes internet. Výrobce Callida sídlí v Praze. Ve spolupráci s dceřinou firmou pořádá pravidelně školení rozpočtování staveb pro různou úroveň znalostí.

Kros plus[editovat | editovat zdroj]

Kros plus vychází z úzké spolupráce s tvůrcem směrných cen ÚRS Praha a je vhodný pro uživatele, kteří jsou zvyklí na tradiční přístup k rozpočtování. Výrobce softwaru KROS (Kalkulace a ROzpočty pro Stavebnictví) sídlí na Slovensku, ale program je lokalizován do češtiny a distribuován v Česku právě ústavem ÚRS Praha.

BuildPower[editovat | editovat zdroj]

Systém firmy RTS a.s.[1] využívá vlastní ceníky. Výrobce sídlí v Brně a uvádí více než 6 500 českých a slovenských firem uživatelů. Pro správu realizace zakázek nabízí odlišnou aplikaci RTS Stavitel+.

ASPE[editovat | editovat zdroj]

Specializuje se na dopravní stavitelství, nicméně prosazuje se i v dalších odvětvích. Výrobce Valbek sídlí v Liberci.

Další rozpočtovací programy[editovat | editovat zdroj]

  • RONET[2] - pro firmy všech velikostí, vychází z tradičního přístupu k rozpočtování, obohaceného o možnost rychlé tvorby rozpočtů pomocí modelů. Klade důraz na jednoduchost, přehlednost a snadnou obsluhu.
  • Stavex
  • Verlag Dashöfer vydává vlastní aplikaci, Ceník stavebních prací, založený na systému firmy RTS.

Podklady pro tvorbu rozpočtu[editovat | editovat zdroj]

Ceníky[editovat | editovat zdroj]

Pro zlepšení přesnosti rozpočtu musí každý rozpočtář brát ohled na skutečné ceny materiálů a prací na trhu. Podkladem jsou mu skutečné ceníky, které jsou dostupné například na internetu. Zásadní problém nastává v případě potřeby jednotlivé ceníky stavebnin porovnat a vyhodnotit. Požadavkem odborníků ve stavebnictví je mít k dispozici moderní a rozsáhlou databázi stavebních výrobků obsahující kvalitní data, která lze vzájemně porovnávat, třídit a filtrovat podle klíčových slov, kategorií nebo firem. Ceníky se směrnými cenami jsou tradičními podklady pro práci rozpočtáře, které měly zásadní a závazný význam v období plánovaného hospodářství do roku 1989. Vychází z předpokladu, že lze stanovit obvyklou cenu stavebních materiálů a prací.

Sohrnné ceníky jsou dnes v podobě internetových datových serverů, které plní zároveň funkci tržišť s možností porovnávání cen obdobných výrobků a případně prací a služeb. Proto používají více možností třídění, zpravidla všech běžných třídníků současně

  • databáze ÚRS Praha - tradiční ceník s pravidelnou aktualizací a s cenami nejen kupními, ale i pořizovacími (včetně nákladů na pořízení)
  • SCI-data, databáze, která jako první začala využívat mezinárodně uznávané třídění SfB a průběžnou aktualizaci dat.
  • Cenová soustava RTS DATA

Výrobci ovšem také nabízejí zboží pod vlastním tříděním a cenami.

SCI-Data[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 vznikl první ucelený internetový zdroj - databáze SCI-Data, vedený firmou Callida, kde lze získat kromě směrných cen stavebnin i tržní ceny stavebnin od různých prodejců a vzájemně je porovnávat. Zároveň lze porovnávat ceny různých výrobků stejného druhu napříč jednotlivými výrobci.

StavData[editovat | editovat zdroj]

Obdobné cenově-datové služby poskytuje konkurenční server StavData pod patronátem firmy VALBEK, podporující systém ASPE.

Třídníky[editovat | editovat zdroj]

Zavedené nefiremní třídníky (neobsahují ceny) prací a materiálů se mění, nové nahrazují starší, ale zpravidla zůstávají v praktickém užívání i ty starší. Mají umožnit jednotné třídění prací a dodávek a porovnatelnost nabízených cen a jsou známy zpravidla pod svými iniciálovými zkratkami:

  • JKSO (lidově „jekaso“) - jednotná klasifikace stavebních objektů (vč. jednotlivých typů konstrukcí atd.)
  • JKPOV - jednotná klasifikace průmyslových oborů a výrobků - platná do roku 1994 a nahrazená SKP
  • CZ-CPA - platná statistická klasifikace produkce EU
  • SKP - Standardní klasifikace produkce, platná do r. 2007, nahrazená OTSKP
  • OTSKP-SPK - Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací - Staveb pozemních komunikací (včetně železničních staveb) - pod patronací Ministerstva dopravy
  • SPCM - Sborník pořizovacích cen materiálů
  • CI/SfB

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rts.cz
  2. http://netdatasoft.cz/software-pro-rozpoctovani - RONET software pro rozpočtování staveb