Přeskočit na obsah

Rodinný strom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rodinný strom na Českém Šternberku

Rodinný strom je grafické zobrazení rodokmenu, vývodu či rozrodu, a to buď v tištěné, malované nebo elektronické podobě. Nejčastěji je zobrazován vývod, který je z uvedených typů genealogických výstupů nejobvyklejší.

S rozvojem využívání moderních technologií při zpracování genealogických výstupů vznikla řada počítačových programů, které umožňují vytištění jednoduchého i komplikovanějšího rodinného stromu. Stále ale při vyhotovení rodinného stromu převažuje kresba nebo malba na papír či plátno nebo tisk do připravených šablon.

Rodinné stromy se objevují v souvislosti s rozvojem šlechtických rodů, které pociťovaly potřebu zaznamenávat své předky. Důvody byly tři:

  1. Potřeba prokázat urozenost a prestiž - Šlechtici se snažili prokázat, že jejich rod je velmi prastarý a jejich předci jsou mimořádné osobnosti. Tato snaha vedla až do takových extrémů, kdy si Karel IV. nechal vymalovat na Karlštejně rodokmen[1], ve kterém tvrdil, že jeho předci jsou biblický Noe, Saturnus, Jupiter nebo trojští nebo franczští králové, včetně Karla Velikého.
  2. Potřeba vyhnout se příbuzenským sňatkům - Protože katolická církev zakazovala sňatky mezi příbuznými "do sedmého kolena" a zároveň se vládci a šlechta brali hodně mezi sebou, museli vědět, kdo je vlastně jejich příbuzný a kdo ne.
  3. Reprezentačně-designová záležitost - Výjimkou nejsou bohatě zdobené stromy buď v podobě obrazů nebo fresek na zdech hradů a zámků. V České republice patří mezi jeden z nejznámějších šlechtických rodinných stromů vývod ze 32 předků pro Jiřího ze Šternberka na hradě Český Šternberk. "Rodinný" strom Karla IV. na Karlštejně se nezachoval, existují ale jeho reprodukce[2].

S úpadkem šlechtických rodů došlo i k omezení vytváření nových rodinných stromů. V současnosti se ale z vlastnictví rodinného stromu stává nový trend, jak ukazují zprávy o nejrůznějších osobnostech uměleckého nebo politického života, který si nechaly vlastní rodinný strom vyhotovit.

Zobrazení

[editovat | editovat zdroj]

Původně se rodokmen zobrazuje v koruně dubu, kde se zakladatel rodu klade do kořenů nebo na kmen stromu. Z toho vychází i úsloví "zpět ke kořenům". V novějších variantách, a to hlavně u vývodu, se objevuje zobrazení opačné, kdy jsou předci v koruně stromu a výchozí osoba v jeho kořenech.

  1. UCHYTILOVÁ, Barbora. Nástěnné malby na hradě Karlštejn ve světle restaurátorských zásahů. Praha: Univerzita Karlova, 2019. Dostupné online. 
  2. DROCÁR, Jan. PŘEDKOVÉ CÍSAŘE A KRÁLE KARLA IV. LUCEMBURSKÉHO [online]. Rodro z.s. a Nadační fond Mikuláše Daczického [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hlaváček, Ivan - Kašpar, Jaroslav - Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-X. S. 119–128. 
  • Peterka, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. 
  • Pohanka, Henry. Sám proti toku času. Liberec: Dialog, 2002. ISBN 80-85843-62-5. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]