Robert von Benda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robert von Benda
Robert von Benda (1899)
Robert von Benda (1899)
Narození 18. února 1816
Lehnice
Úmrtí 16. srpna 1899 (ve věku 83 let)
Rudow
Politická strana Národní liberální strana
Funkce člen parlamentu Německého císařství (1871–1873)
Member of the Prussian House of Representatives
Member of the Customs Parliament
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zasedání Říšského sněmu v roce 1894

Robert von Benda (18. února 1816, Liegnitz dnes Legnica, Polsko – 16. srpna 1899, Rudow dnes Berlín - Rudow) byl německý šlechtic, (von Benda), politik nacionálně-liberální strany a majitel rytířského statku Rudow u Berlína.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl potomkem české muzikantské rodiny Bendů. Jeho dědečkem byl koncertní mistr a skladatel Karl Hermann Heinrich Benda (1748 – 1836). Jeho otec August Heinrich Benda (1779 – 1860) získal v roce 1825 šlechtický titul.

Vystudoval gymnázium v Berlíně, potom studoval práva v Mnichově, kde se stal členem studentského spolku Corps Palatia München. Právnická studia dokončil v Berlíně. Od roku 1849 pracoval ve státních službách, v roce 1853 koupil rytířský (deskový) statek v Rudowě (dnes součást Berlína) a v roce 1858 se stal již natrvalo politikem.

Poslancem dolní komory pruského parlamentu (něm. Preußischen Abgeordnetenhaus) se stal v roce 1859, od roku 1878 byl jeho místopředsedou a zůstal jím až do roku 1898. Do parlamentu byl zvolen jako člen nacionálně-liberální strany Otto von Bismarcka a od roku 1878 patřil k jejímu vedení. Poslancem Sněmu Severoněmeckého spolku se stal v roce 1867 a po vzniku císařství 1871 také poslancem Říšského sněmu. Patřil k přátelům císaře Viléma II., který jej několikrát v Rudowě navštívil.

Rodina a potomci[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženatý a měl celkem šest dětí. Z prvního manželství s Elisou Honigovou to jsou zejména:

  • Kurt von Benda zdědil po své tetě z matčiny strany panství Stötterlingenburg, které bylo panstvím klášterním a patřilo rodu von Lambrecht. Kurt von Benda se stal zakladatelem šlechtické linie Lambrecht-Benda.
  • Hans Robert von Benda sloužil nejprve v armádě, po otcově smrti převzal statek Rudow, část pozemků přenechal obci k výstavbě.

Z druhého manželství s Marií Jonasovou to byl zejména:

  • Robert Maxim von Benda, majitel panství Rubkow

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Benda Vladimír: Skladatel František Benda a jeho významní potomci, In Genealogické a heraldické listy, ročník XXX, č. 2/2010
  • Mann Bernhard, Doerry M., Rauh C., Kühne Thomas: Biographisches Handbuch für das Preußische Abgeordnetenhaus: 1867–1918. Droste, Düsseldorf 1988, ISBN 3-7700-5146-7
  • Haunfelder Bernd , Pollmann Klaus Erich: Reichstag des Norddeutschen Bundes 1867-1870, Droste , Düsseldorf 1989, ISBN 3-7700-5151-3