Přeskočit na obsah

Robert I. Francouzský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert I. Francouzský
Západofrancký král
Portrét
Doba vlády922923
Korunovace29. června 922, Remeš
Narození15. srpna 866
Úmrtí15. června 923
Soissons
PředchůdceKarel III.
NástupceRudolf Burgundský
ManželkaBeatrix z Vermandois
PotomciHugo Veliký
Ema Francouzská
Adéla Francouzská
DynastieRobertovci
OtecRobert Silný
MatkaAdéla z Tours
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert I. Francouzský (cca 865/866?15. července 923, Soissons) byl západofranským králem v letech 922923.

Robert se narodil před rokem 866, byl mladším synem Roberta z Anjou a bratrem západofranského krále Odona z Paříže, který jako první porušil následnická práva Karlovců na trůn. V čase bratrova panování převzal roku 888 robertovská hrabství Tours, Anjou, Blois a Paříž a jako laický opat také mnoho opatství.[1] Když Odo roku 898 zemřel, respektoval nárok Karla III. Prosťáčka na trůn, za což mu on potvrdil všechny jeho majetky a ještě o mnoho let později jej označoval za ctihodného markraběte, rádce a pomocníka naší vlády.[1] Robert se věnoval obraně severu země proti Normanům a 20. července 911 je porazil v bitvě u Chartres.

Roku 920 se zformovala královská opozice. Robert se k revoltě připojil zřejmě až poté, co král svému oblíbenci Haganovi dal práva na klášter Chelles, který předtím patřil tchyni Robertova syna Huga.[1] Následovalo vojenské tažení Roberta a jeho spojenců proti králi, kdy denně mizelo Karlovo vojsko a rostlo vojsko Robertovo a v červnu 922 Robert zvolen a korunován protikrálem.[2]

...Frankové zvolili za svého seniora Roberta a holdovali mu. Biskupové a přední mužové tudíž povýšili Roberta na krále, což se odehrálo v St. Rémi u Remeše...
— Flodoard[3]

Oba králové sbírali vojsko, které se střetlo v krvavé bitce u Soissons, když Karel přepadl při obědě Roberta a jeho příznivce.[3] Robert v bitvě zemřel, ale jeho vojsko zvítězilo, Karel byl zajat a uvězněn a vládcem byl zvolen Rudolf Burgundský.

Robertovi potomci se však prosadili ještě za vlády Karlovců a hlavně po vymření západofranské větve. Syn Hugo Veliký sice nezískal královský titul, stal se však faktickým vládcem velké části království. Vnuk Hugo Kapet byl po smrti posledního Karlovce zvolen západofranským králem, a stal se tak zakladatelem nové francouzské dynastie Kapetovců.

Manželství a děti

[editovat | editovat zdroj]

1/ ∞ Aélis/Adéla z Maine[4] († před 931):

2/ ∞ asi 890/93[6] Beatrix z Vermandois (cca 880 – po 931), dcera hraběte Herberta I. z Vermandois a zřejmě Berty z Morvois:

Strom příbuzenství

[editovat | editovat zdroj]
Robert II.
 
 
Theoderata/Isengarda
 
 
Hadrián Orleánský
 
 
Waldrat Widonidská[zdroj?]
 
 
Karel Veliký
 
 
Hildegarda
Savojská
 
 
Welf Švábský
 
 
Heilwig
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Robert III.
 
 
Wiltrud
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Pobožný
 
 
Judita
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Agane
 
 
Robert Silný
 
 
Adéla
 
 
Karel II. Holý
 
 
 
 
 
 
Heribert I. z Vermandois
 
 
? Berta z Morvois
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Syn
 
 
Richildis
 
 
Odo
 
 
Aelis
 
 
Robert I.
 
 
Béatrice
 
 
Heribert II.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ema
 
 
Hildebranta
 
 
Hugo Veliký
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Zdroj[8]

  1. Dle některých pramenů se dcera Ema narodila až z Robertova druhého manželství s Béatricí a to zřejmě v roce 894/5.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Odo
Znak z doby nástupu Pařížský hrabě
892893
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Hugo Veliký