Robert Grosseteste
| Robert Grosseteste | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1168 Stradbroke |
| Úmrtí | 9. října 1253 Buckden |
| Místo pohřbení | Lincolnshire Lincolnská katedrála (53°14′3″ s. š., 0°32′9″ z. d.) |
| Alma mater | Oxfordská univerzita |
| Povolání | teolog, filozof, matematik, fyzik, astronom, přírodovědec, katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup |
| Zaměstnavatelé | Oxfordská univerzita (1198–1209) Pařížská univerzita (1209–1214) Oxfordská univerzita (1214–1229) Františkánský řád (1229–1235) |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | diecézní biskup (Lincoln; 1235–1253) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Grosseteste (kolem 1175 Stradbroke, Suffolk – 9. října 1253 Lincoln) byl anglický učenec, teolog, profesor univerzity v Oxfordu a biskup v Lincolnu. Zabýval se filosofií, geometrií, optikou a teologií, překládal z řečtiny a snažil se o reformy v církvi.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z drobné normanské šlechty, studoval na katedrální škole v Hertfordu a patrně také v Paříži, od roku 1229 přednášel na františkánské koleji v Oxfordu a snad se tam stal také kancléřem nebo děkanem (magister scholarium). Kázal, vykládal různé biblické knihy a teologický zájem ho vedl ke studiu přírody, zejména optiky, protože byl přesvědčen, že Bůh je světlo. Když byl roku 1235 zvolen biskupem v Lincolnu, vzdal se svých ostatních prebend a zavedl biskupské visitace po celé rozsáhlé diecézi.
Tím se dostal do sporu s mnoha preláty, který musel řešit koncil v Lyonu roku 1245, který dal Grossetestovi za pravdu. V otázkách církevní politiky stál Grosseteste při Tomáši Becketovi proti králi, později však také hájil zájmy anglické církve proti papežským zásahům, zejména při udělování prebend. Dostal se také do sporu s novým arcibiskupem v Canterbury, Bonifácem Savojským, a roku 1250 obhájil své názory před papežem Inocentem IV. v Římě. O pravosti jeho listů s ostrou kritikou papežské církevní politiky někteří současní vědci pochybují.[1]
Význam a vliv[editovat | editovat zdroj]
Zatímco pozdější historici v něm viděli především církevního politika, jeho následovníci – například Roger Bacon – ho cenili především jako teologa a všestranného učence. Grosseteste psal francouzské básně, kázání a teologicko-vědecké traktáty, například o svobodné vůli nebo o povaze pravdy, ale také o světle, o přílivu a odlivu, o geometrii a o duze.
Grosseteste byl patrně jedním z prvních scholastiků, který studoval Aristotela v řečtině, přeložil do latiny "Etiku Nikomachovu" a pochopil Aristotelovu vědeckou metodu pozorování, zobecňování, formulace obecných zákonitostí a předpovídání na jejich základě. Při tomto „rozdělování a spojování“ se ovšem podle Grossetesta výsledky mají ověřovat i pozorováním. Někteří historikové vědy ho pokládají za zakladatele vědeckého myšlení v západní Evropě. Ačkoli nelze doložit, že by se s ním někdy setkal, Roger Bacon zřejmě na Grossetesta navázal a rozvinul jeho myšlenky o světě, o pohybu a o světle.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Robert Grosseteste na anglické Wikipedii a Robert Grosseteste na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert Grosseteste
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Grosseteste na Wikimedia Commons - (anglicky)
- Electronic Grosseteste, životopis a latinské texty
- Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Robert Grosseteste
- Encyclopedia Britannica , heslo Robert Grosseteste
- Catholic encyclopedia, heslo Robert Grosseteste
