Rila (národní park)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Národní park Rila
Национален парк Рила
Centrální rilská rezervace
NPR
NPR
Umístění Bulharsko Bulharsko Rila
Nejbližší město Dupnica, Samokov
Souřadnice
Rozloha 81 046 km²
Založeno 24. únor 1992
Oficiální web

Národní park Rila (bulharsky Национален парк Рила; NPR) je největší ze tří národních parků na území Bulharska. Toto území bylo prohlášeno za národní park 24. února 1992. Park pokrývá i nejvyšší část pohoří Rila, jeho celková rozloha je 81 000 hektarů . Byl záměrně vytvořen na ochranu několika rozdílných ekosystémů a také na rozmanité historické a kulturní účely národní hrdosti Bulharska. V parku pramení jedna z nejdelších plno vodních řek na Balkánském poloostrově – Marica. Park pokrývá území mezi 800 m až 2925 m n. m. a v jeho oblasti je 120 ples, většinou ledovcového původu. Národní park Rila leží mezi 41°53' - 42°19' severní šířky a mezi 23°07' - 23°55' východní délky. V parku se nachází nejvyšší vrchol na Balkánském poloostrově – hora Musala. Jsou tam také čtyři bulharské rezervace – Parangalica, Centrální Rilská rezervace, Ibar a Skakavica. Národní park Rila je jedním z největších chráněných území v Evropě. Dvě rezervace "Parangalica" a "Maričini jezera" jsou pak součástí celosvětové sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO "Člověk a biosféra".


Přírodní vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Celý park je v oblasti horského klimatu, s nadmořskou výškou nad 1000 m. Hora Rila se nachází mezi středozemním a kontinentálním klimatickým pásmem. Nejnižší teploty v parku byly změřeny na jeho nejvyšším bodě – vrchu Musala. Nejnižší naměřená teplota v parku je -31,2 °C a nejvyšší teplota na vrchu Musala je 18,7 °C. Teplota zůstává nízká po devět měsíců, i v létě teplota zřídka překročí 15 °C.

Rostlinstvo[editovat | editovat zdroj]

Větší část území parku je pokryta stále zelenými lesy, od smrků, jedlí až po více druhů borovic. Dosud identifikované druhy vyššího rostlinstva představují 38,35% celkového vyššího rostlinstva v Bulharsku. Počet endemitů (druhy s omezeným zeměpisným rozložením) je celkem 57, z toho 3 druhy jsou místní, 18 je bulharských a 36 balkánských. Celkový počet reliktů (druhy, pozůstatky minulých geologických epoch) v oblasti parku je 105 (74 druhů z doby ledové a 31 druhů z doby terciární). Z druhů vyššího rostlinstva v oblasti parku je v červené knize Bulharska zapsáno 98 druhů, to je 13% všech druhů v této knize. 141 druhů jsou léčebné rostliny, 20 z nich je v červené knize a zákonem je chráněno 8 druhů. 282 druhů mechu, 233 druhů hub (11,6% ze všech zjištěných v Bulharsku) a 130 druhů řas.

Lesy pokrývají 2/3 celého území parku a nad 1,5% všech zalesněných ploch v Bulharsku. Kolem 42 500 hektarů jsou zalesněné plochy a oblast pokrytá stromy je 52%. Zbývajících nezalesněný ploch je okolo 10 500 hektarů a v nich jsou zahrnuty alpské pastviny v nejvyšší části pohoří Rila. Přírodní lesní plantáže představují skoro 60% všech stromů a 36% keřovitého rostlinstva je prezentováno především borovicí kleč. Pro vlastní význam jsou lesní plochy zarostlé smrkem ztepilým, jedlí a borovicí rumelskou. Lesy, které vcházejí do některé ze čtyř rezervací, představují nad 30% ze všech lesů v parku.

Živočišstvo[editovat | editovat zdroj]

Zvířecí svět je dost bujný. Identifikováno je skoro 3000 bezobratlých živočichů a 172 druhů obratlovců. Je tam okolo 100 druhů ptáků, což je 30% ze všech identifikovaných ptáků v Bulharsku. Z druhů obratlovců v národním parku je nad 100 zapsáno v červené knize Bulharska a 15 i v červené knize Evropy. Z bezobratlých živočichů je tam 40, které jsou zahrnuty v mezinárodním seznamu pro ochranu přírody.

V národním parku Rila žije 48 druhů savců. Z toho je 10 druhů netopýrů, 22 druhů drobných a 16 druhů velkých savců. Některé z těchto druhů jsou balkánské endemity. Velký význam mají medvěd hnědý a kamzík a také vlk, jehož výskyt je v Bulharsku velmi omezený.

V oblasti parku hnízdí 99 druhů ptáků, což je téměř 1/3 z počtu všech druhů hnízdících v Bulharsku. Park se zaměřuje na základní populaci těchto druhů - tetřev hlušec, jeřábek lesní, koroptev, skřivan ouškatý, kavče žlutozubé, zedníček skalní a jiní. V parku se nacházejí populace některých druhů ptáků, které jsou vzácné nebo na pokraji vyhynutí. Patří sem orel skalní, orel krátkoprstý, sokol stěhovavý, datel tříprstý, datel bělohřbetý a jiní.

Plazi a obojživelníci představují v parku celkem 80 druhů. To je poměrně vysoký počet, za který se zasloužil především velký rozdíl v nadmořské výšce, ale i klimatická rozmanitost. Makedonský ještěr je balkánský endemit. Určeny jsou také tři pozůstalé druhy – čolek horský, skokan hnědý a ještěrka živorodá. Čolek horský je na pokraji vyhynutí na celém světě.

V parku je mnoho vodních ploch – řek a jezer. Určeno je tam 18 druhů ryb, z těch jsou 3 ve světové stupnici ohrožených druhů. Druhy jako mřena skvrnitá a mřenka balkánská jsou balkánskými endemity.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Rila je jedno z bulharských pohoří, ve kterém je turismus dobře vyvinutý. Na území parku se nachází vysoký počet letovisek, které jsou předurčeny pro zimní a letní turizmus. Také se tam nachází několik letoviskových měst, které jsou navrženy především pro zimní turizmus. Jedno z nejpopulárnějších Rilských letovisek, které se nachází v rámci parku se nazývá Borovec. Přes národní park přecházejí dvě evropské turistické cesty – E4 a E8. Kromě toho přes park vede hodně turistických stezek a chodníků. V oblasti parku funguje 17 chat, které disponují zhruba s 1500 lůžky a 4 přístřešky, které jsou vyhrazeny pro úkryt při špatných meteorologických podmínkách.


Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рила (национален парк) na bulharské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]