Rigi Bahnen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rigi Bahnen
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaAktiengesellschaft
Datum založení1992
PředchůdciArth-Rigi-Bahn
Vitznau-Rigi-Bahn
Adresa sídlaArth, Švýcarsko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostiželezniční doprava
Identifikátory
Oficiální webwww.rigi.ch
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rigi Bahnen AG
Vitznau - Rigi Kulm - Arth-Goldau
spojení tratí v sedle Rigi Staffel pod vrcholem zleva trať: Vitznau - Rigi Kulm zprava trať: Arth-Goldau - Rigi Kulm
spojení tratí v sedle Rigi Staffel pod vrcholem
zleva trať: Vitznau - Rigi Kulm
zprava trať: Arth-Goldau - Rigi Kulm
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Číslo 602 / 603
Provozovatel dráhy Rigi Bahn
Datum otevření 1992
Technické informace
Délka 6,85 / 8,5 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 1,5 kV DC
Maximální sklon 250 ‰
Minimální poloměr oblouku 120 m
Ozubnice Riggenbach
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
6,80 : 8,50 km Rigi Kulm .1752 m n. m.
5,90 : 7,70 km Rigi Staffel 1.603 m n. m.
   : 6,80 km Rigi First 1.484 m n. m.
   : 5,80 km Rigi Klösterli 1.315 m n. m.
5,00 :        km Rigi Staffelhöhe 1.550 m n. m.
4,50 :        km Rigi Kaltbad-First 1.453 m n. m.
   : 4,20 km Fruttli 1.152 m n. m.
3,40 :        km Romiti Felsentor 1.195 m n. m.
2,60 :        km Freibergen 1.026 m n. m.
   : 2,10 km Kräbel 789 m n. m.
2,10 :        km Grubisbalm 910 m n. m.
1,20 :        km Mittelschwanden 685 m n. m.
A4 / E41
   : 0,60 km Goldau A4 543 m n. m.
0,00 :        km Vitznau 435 m n. m.
depo VRB
Goldau Eichmatt1875–1892 a 2010–2012
depo ARB
spojka na SBB
0,00 Arth-Goldau(nástupní most) 2010–2012 uzavřen
Arth-Goldau SBB
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rigi Bahn (RB) je železniční společnost spravující železniční tratě Vitznau-Rigi Kulm a Arth-GoldauRigi Kulm ve Švýcarsku na pomezí kantonů Schwyz a Lucern. Mimo tyto tratě spravuje společnosti i visutou lanovou dráhu WeggisRigi Kaltbad. Společnost vznikla v roce 1992 sloučením dvou samostatných tratí a provozovatelů na vrchol Rigi: Vitznau-Rigi-Bahn, Arth-Rigi-Bahn a lanové dráhy.

Obě železniční tratě jsou normálního rozchodu a pro příkrý sklon jsou vybaveny ozubnicovým systémem Riggenbach. Tratě stoupají na vrchol Rigi do výšky 1.752 m n. m.; původní Vitznau-Rigi-Bahn stoupá od Lucernského jezera z nadmořské výšky 435 m n. m. po jihozápadním svahu, původní Arth-Rigi-Bahn stoupá z údolí dvojměstí Arth-Goldau ve výšce 519 m n. m. po severozápadním svahu. V sedle Rigi Staffel se obě tratě k sobě přimykají a společně pokračují pod vrchol Rigi.

Hlavní činnost společnosti je zaměřena na celoroční turistický provoz, v zimě pro potřeby zimních sportů. K tomu zajišťuje zásobování oblasti a vrcholu Rigi. S prvními dochovalými lokomotivami a vagony jsou pořádány historické jízdy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Celková historie[1] zachycuje sled událostí původně samostatných tratí a jejich sloučení do Rigi Bahn.

rok   událost
1863 Inženýr Niklaus Riggenbach si nechává patentovat svůj ozubnicový systém ve Francii
1871 Otevření Vitznau-Rigi-Bahn (VRB) na úseku z Vitznau do Staffelhöhe
1873 Otevření provozu VRB mezi Rigi Staffelhöhe a vrcholem Rigi
1874 Otevření VRB dvoukolejného úseku mezi Freibergen a Rigi Kaltbad
otevření trati Rigi – Scheidegg (Kaltbad – Scheidegg)
1875 Otevření Arth-Rigi-Bahn (ARB) z údolí od Arth-Oberarth a ozubnicová železnice Oberarth – vrchol Rigi
1882 Změna konstrukce lokomotiv, parní kotle lokomotiv VRB jsou z vertikální polohy převedeny do horizontální
1884 Zahájen celoroční provoz v úseku z Arth na Goldau
1897 Otevření vyvýšené nástupní plošiny (nástupního mostu) v Arth-Goldau
1906 Zahájení zimního provozu mezi Vitznau – Rigi Staffelhöhe
1906 Elektrifikace úseku železnice v údolí Arth-Goldau
1907 Elektrifikace úseku z Goldau na vrchol Rigi
1928 Zahájení zimního provozu mezi Goldau a vrcholem Rigi
1931 Ukončení provozu v úseku Rigi Kaltbad – Rigi Scheidegg / Rigi-Scheidegg-Bahn
1937 Elektrifikace větvě Vitznau – vrchol Rigi
1959 Ukončení provozu v úseku Arth – Goldau a nahrazení provozu autobusovou dopravou
1968 Zahájení provozu kabinové lanovky Weggis – Rigi Kaltbad (LWRK)
1990 Propojení tratí ARB-VRB v Rigi Staffel
1991 Otevření nového depa a dílenské budovy v dolní stanici Vitznau
1992 Sloučení společnosti Vitznau-Rigi-Bahn a Arth-Rigi-Bahn, vzniká jedna společnost Rigi Bahn
1993 Do provozu na lanovce je uvedena nová panoramatická kabina (LWRK)
1999 Podání a přijetí světového patentu flexibilní výhybky ozubnicové dráhy na Rigi Bahn
2000 Zahájení provozu flexibilní výhybky ozubnicové dráhy
2000 125. výročí Arth-Rigi-Bahn
2006 100. výročí zimního provozu železnice a zimních sportů na vrcholu Rigi
2007 Otevření kulturního velkokapacitního stanu až pro 800 osob v Rigi Staffel

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že původní projekce dvou samostatných tratí byla shodná, jak s ohledem na rozchod kolejí, typ ozubnicového systému a posléze elektrifikaci, nebylo problematické obě tratě vzájemně propojit bez dodatečných nákladů.

Zajímavostí na jihozápadní straně, části Vitznau-Rigi, je instalace světově patentované flexibilní výhybky RIGI-VTW 2000,[2] která byla poprvé instalována ve stanici Rigi-Freibergen.

Související informace naleznete také v článcích Arth-Rigi-Bahn a Vitznau-Rigi-Bahn.

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

provedení Arth-Rigi
provedení Vitznau-Rigi

Společnost Rigi Bahn převzala vozový park předchozích společností a u nových nebo novějších vozů sjednotila styl nátěru. Spodní část karoserie je bílá a přechází v modrou u vozidel bývalé Arth-Rigi-Bahn; v červenou u vozidel bývalé Vitznau-Rigi-Bahn. U historických vozů byl zachováno původní, originální, barevné provedení.

Související informace naleznete také v článcích Arth-Rigi-Bahn a Vitznau-Rigi-Bahn.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mt. Rigi railways - from past to present. www.rigi.ch [online]. [cit. 2011-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-05. 
  2. New special flexible rack railway turnout, Rigi-VTW 2000. www.wvrt.ch [online]. [cit. 2011-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-16. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]