Rezavec dubový
Rezavec dubový | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Podkmen | (Agaricomycotina) |
Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | kožovkotvaré (Hymenochaetales) |
Čeleď | kožovkovité (Hymenochaetaceae) |
Rod | rezavec (Inonotus) |
Binomické jméno | |
Inonotus dryadeus Murrill; 1908 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rezavec dubový (Inonotus dryadeus) je poměrně vzácná dřevokazná houba z čeledi kožovkovitých (Hymenochaetaceae).
Znaky
[editovat | editovat zdroj]Plodnice je jednoletá, mohutná, hlízovitě kulatá, 10–60cm široká, 5–20 cm dlouhá, 3–15 cm tlustá. Barvu má v mládí krémovou, postupně nabývá rezavého odstínu. Mladé exempláře jsou na svrchní straně pokryty bledě žlutým chmýřím, které v dospělosti úplně mizí. Rourky jednovrstevné, kaštanově hnědé, 2 cm dlouhé. Póry v mládí světle okrové, později tmavohnědé. Výtrusný prach je v mládí bělavý, později bledě žlutý.[1][2]
Plodnice může druh tvořit jak solitérně, tak i jako shluky uspořádané střechovitě nad sebou.[1]
Ve vlhkém prostředí u druhu pozorujeme jev zvaný gutace – vylučování drobných, hnědých kapiček na svrchní části plodnice, po kterých mnohdy zůstávají stopy.[3]
Mladé a vlhkému prostředí vystavené plodnice se vyznačují měkkou a šťavnatou, rezavou dužninou, v suchém prostředí se dužnina stává tuhou, s korkovitou strukturou.[2]
Užití
[editovat | editovat zdroj]Nejedlý.[2]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Plodnice tohoto druhu rostou typicky u pat jak živých, tak trouchnivějících dubů, výskyt byl pozorován ale i na břízách, olších, jírovcích a bucích.[4][2] K nalezení jsou od července do října.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Pozorován roztroušeně, místy však hojně, v oblastech Evropy, Spojeného království a Severní Ameriky.[5][4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Možnost záměny
[editovat | editovat zdroj]- Rezavec dubomilný (Inonotus dryophilus) – liší se menšími plodnicemi a výskytem na vyšších částech kmene.[3][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Pseudoinonotus dryadeus - rezavec dubový - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4.
- ↑ a b Inonotus dryadeus (Rezavec dubový). www.mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
- ↑ a b TRUST, Woodland. Oak Bracket (Pseudoinonotus dryadeus). Woodland Trust [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Inonotus dryadeus. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1157495532.
- ↑ INSPIRACE, ReceptyOnLine cz-kuchařka, recepty a. Rezavec dubový | ReceptyOnLine.cz - kuchařka, recepty a inspirace. www.receptyonline.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-14.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-7176-183-4. (str. 234)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu rezavec dubový na Wikimedia Commons
- http://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/chorose/item/1326-inonotus-dryadeus
- https://www.myko.cz/myko-atlas/Pseudoinonotus-dryadeus/
- https://www.receptyonline.cz/rezavec-dubovy/ Archivováno 14. 7. 2023 na Wayback Machine.
- https://www.woodlandtrust.org.uk/trees-woods-and-wildlife/fungi-and-lichens/oak-bracket/
- https://en.wikipedia.org/wiki/Inonotus_dryadeus