Remlovy Dvory
Remlovy Dvory | |
---|---|
Dvůr a renezanční zámeček | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklá osada |
Obec | České Budějovice |
Okres | České Budějovice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°59′22″ s. š., 14°27′15″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | České Budějovice 2 |
Remlovy Dvory | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 25679 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Remlovy Dvory (hovorově Remlák[1], německy Remmelhof[2] nebo Remmelhöf[3]) byly skupinou dvorů, později osadou, která se rozkládala v oblasti jižní části současného sídliště Vltava v Českých Budějovicích, při jehož výstavbě zanikly.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dva velké dvory jsou doloženy již ve 2. polovině 14. století.[2] Rozkládaly se při původní cestě z Českých Budějovic do Českého Vrbného.[2] V noci z 5. na 6. prosince 1561 je doložen požár tří statků v majetku Jiro-Janka.[4] Označení Remlovy Dvory je poprvé doloženo po roce 1601,[2] ale Jáchim Röml v historii osady figuruje již v roce 1579, kdy mu Matěj Jiro-Janko prodal svůj dvůr.[4] V roce 1854 byly osadou obce Čtyři Dvory, již 1868 osada administrativně zanikla sloučením s osadou Čtyři Dvory.[2] Roku 1890 jsou udávány jako osada u Čtyř Dvorů, která hejtmanstvím, okresem, farou i poštou spadá pod České Budějovice.[5] 9. října 1897 vypukl požár ve dvoře Karla Krehana. Zničeny byl zásoby píce, do základů vyhořely stodoly, kolny odkud se požár rozšířil i na vedlejší stavení. Zachránit se podařilo pouze obytné stavení a stáje.[1] Roku 1930 byly místní částí s charakterem vísky.[2] Remlovy Dvory katastrálně spadaly pod Kněžské Dvory, samosprávně pod Čtyři Dvory, římskokatolickou církevní správou pod farnost svatého Mikuláše v Českých Budějovicích.[3]
rok | obyvatel | domů | poznámka, zdroj |
---|---|---|---|
1713 | 26 | jen starší 7–10 let[2] | |
1890 | 121 | 7 | [5] |
1930 | 65 | 6 | [2] |
Zánik
[editovat | editovat zdroj]Osada zanikla v 70. letech 20. století v souvislosti se vznikem sídliště Vltava. Existovala iniciativa o zachování dvou objektů, mimo jiné renezančního dvorce-zámečku, který by bylo možné využít pro mimopracovní aktivity budoucích obyvatel sídliště, mimo jiné pionýry a mládež. Nepodařilo se je prosadit a rybníky i původní zástavba zcela zanikly.[1]
Pozůstatky
[editovat | editovat zdroj]Na místě osady se rozkládá Kulturní dům Vltava, poliklinika Vltava a okolní objekty. Původní cesty se proměnily v současné ulice J. Boreckého a Fr. Ondříčka.[3] K osadě patřila soustava tří rybníků: Velký Remlovský, Horní Remlovský a Malý Remlovský rybník.[1] Někdejší existence Horního Remlovského rybníka se odráží v pojmenování současné Rybniční ulice. U osady ve směru na České Vrbné se rozkládala továrna na umělá hnojiva založená 1890 a zavřená v roce 1934 (později využívaná společností Český křišťál a za minulého režimu jako Strojní a traktorová stanice.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e SCHINKO, Jan. Remlovy Dvory byly zlikvidovány před stavbou budějckého sídliště. Budějcká drbna [online]. 2024-03-28 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h KUČA, Karel; PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - Remlovy Dvory [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c KAISERŠAT, Jakub; HANKOVEC, Martin. Remlovy Dvory [online]. Digitální archiv Státního oblastního archivu v Třeboni a jihočeských archivů, 2013-03-12, rev. 2020-11-24 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
- ↑ a b ČADEK, Adolf; ČADKOVÁ, Bohumila. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 35, 73.
- ↑ a b Ottův slovník naučný, heslo Dvory
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Remlovy Dvory na Wikimedia Commons