Přeskočit na obsah

Ražebné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ražebné (též signoraggio [señoradžjo] nebo seigniorage [ˈseɪnjərɪdʒ], ze španělštiny panské) je čistý výnos z vydávání (tisknutí v případě bankovek, ražení v případě mincí) hotových peněz. Ražebné z mincí vychází z rozdílu mezi nominální hodnotou mince a náklady na její výrobu, distribuci a (v případně potřeby) i stažení z oběhu. Ražebné z bankovek je rozdíl mezi úrokem z cenných papírů, jimiž jsou bankovky kryty, a nákladů na výrobu a distribuci těchto bankovek.

Ražebné je pro některé národní (centrální) banky důležitým zdrojem příjmů. Například kanadská státní mincovna v roce 2006 vykázala zisk z ražebného v hodnotě 93 milionů kanadských dolarů[1] a podle The Washington Post tento poplatek tvoří až polovinu příjmů vlády Roberta Mugabeho v Zimbabwe.[2]

V makroekonomii

[editovat | editovat zdroj]

V makroekonomii se pod pojmem seigniorage bere jako „daň z inflace“, neboť vláda za služby platí raději vydáváním nových peněz, spíš než vybíráním daní – tuto „daň z inflace“ platí všichni držitelé (hotových) peněz.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seigniorage na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.mint.ca [online]. [cit. 2009-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17. 
  2. http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/02/19/AR2008021902337.html

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]