Přeskočit na obsah

Ramsau bei Berchtesgaden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ramsau bei Berchtesgaden
Farní kostel sv. Šebestiána
Farní kostel sv. Šebestiána
Ramsau bei Berchtesgaden – znak
Znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška670 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Bavorsko
Zemský okresBerchtesgadensko
Ramsau bei Berchtesgaden
Ramsau bei Berchtesgaden
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha129,17 km²[1]
Počet obyvatel1 694 (2025)
Hustota zalidnění13,1 obyv./km²
Správa
StarostaRichard Graßl (CSU)
Oficiální webwww.ramsau.de
Adresa obecního úřaduIm Tal 2
83486 Ramsau bei Berchtesgaden
Telefonní předvolba08657
PSČ83486
Označení vozidelBGL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramsau bei Berchtesgaden je obec v německé spolkové zemi Bavorsko ležící v Alpách poblíž hranic s Rakouskem. Obec je známá farním kostelem svatého Šebestiána a jezerem Hintersee, které patří k častým motivům krajinomalby. Více než 80 % území obce leží v Národním parku Berchtesgaden.

Žije zde přibližně 1 700[2] obyvatel.

Historie Ramsau bei Berchtesgaden je spojena se založením augustiniánského kláštera v Berchtesgadenu v roce 1121. Původně neobydlené horské údolí bylo postupně kolonizováno osadníky, které do oblasti přivedli klášterní představitelé. Název Ramsau je poprvé písemně doložen na konci 13. století. Již tehdy tudy vedla obchodní cesta, po níž se přes průsmyk Hirschbichl přepravovala sůl z Halleinu do Pinzgau.[3] Významným mezníkem byl zemský list vydaný roku 1377 klášterem v Berchtesgadenu, který místním sedlákům umožnil získat dědičné vlastnictví statků a horských pastvin.[3]

Farní kostel sv. Šebestiána od Carla Triebela (před rokem 1885)

Vedle zemědělství představovaly důležitý zdroj obživy lesnictví, těžba a obchod s mlýnskými kameny. První oprávnění k jejich těžbě byla v Ramsau udělena roku 1501. Významnou hospodářskou roli sehrával také obchod se solí a služby spojené s její přepravou. Roku 1512 byl postaven kostel svatého Fabiána a Šebestiána a rozvoj regionu podpořila i těžba soli v Berchtesgadenu. Díky příjmům z těžby soli se Berchtesgaden postupně vyvinul v říšské knížecí proboštství, které si až do sekularizace v roce 1803 zachovalo značnou míru samostatnosti.[3]

V letech 1803–1810 oblast několikrát změnila státní příslušnost. Nejprve připadla Salcburskému kurfiřtství, následně Rakouskému císařství a od roku 1810 je součástí Bavorska. Samostatnou politickou obcí se Ramsau stalo roku 1818. V průběhu 19. století začal vedle tradičních hospodářských odvětví nabývat na významu cestovní ruch. K rozvoji přispělo zpřístupnění přírodních zajímavostí v okolí obce, zájem krajinářských malířů i rozvoj horolezectví v Berchtesgadenských Alpách.[3] Bavorský vládnoucí rod Wittelsbachů využíval rozsáhlé lesní oblasti Ramsau jako dvorní lovecké území.

Dne 1. května 1885 byla v Ramsau zřízena první pošta, která fungovala jako samostatný poštovní úřad až do roku 1995. Po privatizaci německé pošty (Deutsche Post) a přesunu doručovacích služeb do Berchtesgadenu byla pobočka zrušena a v roce 1998 definitivně uzavřena. Její funkci následně převzala poštovní agentura v místní lékárně, která byla uzavřena v roce 2003. Od té doby se v Ramsau nenachází stálá poštovní pobočka.[4]

Ve 20. století obec zasáhly obě světové války. Blízkost Obersalzbergu, kde se nacházelo soukromé sídlo Adolfa Hitlera, přispěla ke zvýšení známosti regionu. Po druhé světové válce se cestovní ruch stal hlavním hospodářským odvětvím obce. Roku 1978 byl založen Národní park Berchtesgaden, na jehož území leží přibližně dvě třetiny katastru obce.[3] Dne 16. září 2015 se Ramsau stalo první německou obcí zařazenou do mezinárodní sítě Horolezeckých vesnic (Bergsteigerdörfer).[3]

Skalní soutěska Wimbachklamm

Obec leží na jihu zemského okres Berchtesgadensko. Se sousedními obcemi Berchtesgaden, Bischofswiesen, Marktschellenberg a Schönau am Königssee se nachází v Berchtesgadenské pánvi.[5] Ramsau je téměř ze všech stran obklopeno Berchtesgadenskými Alpami. Obec leží v údolí obklopeném pohořími Watzmann, Hochkalter, Reiter Alm a Lattengebirge.

Nadmořská výška území obce se pohybuje od 630 do 2 713 m n. m. Nejvyšším bodem je vrchol Mittelspitze v masivu Watzmannu (2 713 m n. m.), nejnižším místem tok Ramsauer Ache na hranici s obcí Bischofswiesen. Střed obce leží v nadmořské výšce přibližně 670 m.[6]

V blízkosti se nachází soutěska Wimbachklamm, která je přístupná veřejnosti a byla vyhloubena řekou Wimbach.

Johann Grill (fotografie na jeho hrobním kříži)

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

Starostové obce od května roku 1945

  • 1945 Karl Dieterich (květen – červen 1945)
  • 1945 Karl Graßl (CSU)
  • 1972 Georg Graßl (CSU)
  • 1984 Hans Flunk
  • 1996 Hans Datzmann (CSU)
  • 2008 Herbert Gschoßmann (CSU)
  • 2026 Richard Graßl (CSU)

Pamětihodmosti

[editovat | editovat zdroj]

Místní pamětihodností je farní kostel sv. Šebestiána z 16. století, později barokně upravovaný.

Galerie (2026)

[editovat | editovat zdroj]
  1. Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2018 (4. Quartal). Spolkový statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].
  2. Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  3. 1 2 3 4 5 6 Die Geschichte der Ramsau und seiner Bewohner – Ramsau bei Berchtesgaden Ferienwohnungen Hotels Pensionen. www.ramsau.de [online]. [cit. 2026-05-30]. Dostupné online.
  4. infobladl_2010_nr_42_infobladl_nr28_dez_05.qxd
  5. umweltbericht.pdf
  6. WILLEITNER, Martin. Zahlen, Daten, Fakten. www.ramsau.de [online]. [cit. 2026-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-28. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]