Rakvička
| Rakvička | |
|---|---|
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rakvička je deminutivum ze slova rakev, tradičně se jím označovala rakev pro malé dítě. Od 20. století se v češtině nejčastěji používá pro sladký šlehaný zákusek.
Pracovní postup[editovat | editovat zdroj]
Rakvička se zhotovuje z vajec, především žloutků, cukru, případně také z vanilky, šleháním,. [1], někdy s píměsí citrónové šťávy nebo cukrářského droždí.[2]. Kupované polotovary navíc obsahují mouku.[3] Ušlehané těsto se nalévá do kovových nebo silikonových formiček ve tvaru dutého, dolů sešikmeného kvádru o délce 8-12 centimetrů a výšce do 3 centimetrů. Rakvička se peče v troubě zahřáte do 180 stupňů Celsia. Rakvička se pečením nafoukne, takže má uvnitř dutinu. Nezdobené rakvičky lze v chladu skladovat až dva týdny.
Zdobení[editovat | editovat zdroj]
Rakvička bývá typicky zdobena či plněna šlehačkou, méně pařížskou šlehačkou či pařížským krémem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původ takto tvarovaného dezertu není známý, v kuchařské knize Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1826 nacházíme formičky zvané vandličky,[pozn. 1] do kterých se mimo jiné lilo také piškotové těsto.[5] Josef Jungmann v česko-německém slovníku z roku 1836 zaznamenal termín rakwička jen ve významu malá rakev.[6] V receptech se strojově lisované kovové formičky na cukroví všeobecně zavádějí od závěru 19. století. Především v Česku bývají rakvičky označovány za českou klasiku[7]nebo typicky českou sladkost.[8] Dotazovaná Národní knihovna vandličky nehledala, proto soudí, že v českém prostředí byla rakvička užívána až později. Název je od použité cukrářské formy.[9]
Rakvička v českém umění a folklóru[editovat | editovat zdroj]
Pro svůj tvar rakve bývá toto cukroví zdrojem černého humoru:
- ve filmu Spalovač mrtvol.„Tak co chceš, věneček nebo rakvičku?“
- ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný: „Panu továrníkovi objednáme rakvičku jinde.“
- ve filmu podle knihy Saturnin teta Kateřina prohlásila: „Servírovat v mém věku jako zákusek rakvičky je prostě ohavné!“.
- v písni Karla Plíhala („V cukrárně koupil jsem Lence / slaďounké rakve a věnce.“)
- v lidovém názvu restaurace U rakviček, navštěvované zaměstnanci pohřebního ústavu v Praze v domě na Staroměstském náměstí 9 v letech 1977-1991.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámka[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rakvičky se šlehačkou [online]. Apetit [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Rakvičky se šlehačkou [online]. Český rozhlas [cit. 2020-04-30]. [Poctivé rakvičky se šlehačkou ze staré cukrárny upekla Jana Charvátová ze Žaltic Dostupné online].
- ↑ Josef Maršálek: V leckteré domácnosti se peče lépe než v některých profi cukrárnách [online]. Novinky.cz [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého 6.. Praha: Státní nakladatelství, 1951-1953. Dostupné online. Kapitola vandlička, s. 795.
- ↑ M.D.Rettigová, Kuchařka pdf, s. 234
- ↑ Josef Jungmann, Slowník česko-německý. Praha 1837 online
- ↑ Dobrý den, zajímalo by mě, kdy se objevil dezert rakvička a věneček. [online]. Ptejte se knihovny [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Nejoblíbenějšími mentolovými bonbóny Čechů jsou Hašlerky. Co dalšího rádi mlsáme?. www.kupi.cz [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Dobrý den, zajímalo by mě, kdy se objevil dezert rakvička a věneček. [online]. Ptejte se knihovny [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.