Racek magellanský
 Racek magellanský | |
|---|---|
 Racek magellanský, dospělý pták | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] (jako Larus scoresbii) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neoghathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Podřád | racci (Lari) |
| Čeleď | rackovití (Laridae) |
| Rod | Leucophaeus |
| Binomické jméno | |
| Leucophaeus scoresbii Traill, 1823 | |
 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Racek magellanský (Leucophaeus scoresbii) je středně velkým jihoamerickým druhem racka ze rodu Leucophaeus.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dospělí ptáci ve svatebním šatu mají bílou až světle šedou hlavu a tělo, černošedý hřbet a křídla (ta s bílým zadním okrajem) a bílý ocas. Nohy a zobák jsou červené. V prostém šatu má šedou hlavu a tmavou pásku na špičce zobáku. Mladí ptáci mají hlavu, hřbet a křídla zbarvená dohněda, ocas je bílý s černou koncovou páskou.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Racek magellanský hnízdí v jižní části Jižní Ameriky, tedy v jižním Chile a Argentině. V zimě se část ptáků rozptyluje na sever po 35 stupeň jižní šířky.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- YORIO, P.; DEE BOERSMA, P.; SWANN, S. Breeding biology of the Dolphin Gull at Punta Tombo, Argentina. The Condor. 1996, roč. 98, s. 208-215. – článek o hnízdní biologii druhu (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu racek magellanský na Wikimedia Commons
