Růže pro Johanku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Růže pro Johanku
(Panychida za statečné)
Základní informace
Žánr opera (hudební drama)
Hudba Otmar Mácha
Libreto Josef Pávek
Počet dějství 3
Originální jazyk čeština
Datum vzniku 1971–1974 (1973–1975)
Premiéra 8. ledna 1982, Brno, Státní divadlo v Brně (Janáčkovo divadlo)

Růže pro Johanku, s podtitulem Panychida za statečné, je opera o třech dějstvích českého skladatele Otmara Máchy na libreto Josefa Pávka. Jejím námětem je osud atentátníků na Heydricha. Premiéru měla 8. ledna 1982 ve Státním divadle v Brně v budově Janáčkovy opery.

Vznik a charakteristika opery[editovat | editovat zdroj]

Otmar Mácha se vrátil k opernímu žánru s odstupem zhruba deseti let po úspěšném uvedení své předchozí vážné opery, Jezero Ukereve. Na novém díle, jakési umělecké reportáži o atentátu na Heydricha,[1] pracoval v první polovině 70. let 20. století (uváděny jsou letopočty 1971–1974[2] nebo 1973–1975[3]). Libretista pojal příběh obecněji, alegoričtěji a psychologičtěji, jako „baladu o věrnosti a zradě“,[4] čemuž odpovídá i hudební zpracování. Opera nemá přímočarý děj: líčí cestu parašutistů os letiště v Anglii až po jejich pobyt a smrt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje a jejich marný poslední boj, je však přerušován úvahami, vzpomínkami a halucinacemi hlavního hrdiny Prokopa. V těchto vložených scénách má významnou úlohu ženská postava: jako dívka Džejn byla Prokopovou snoubenkou v Anglii, kde zahynula při náletu, jako Jana zastupuje řadu žen, které parašutistům pomáhaly v Čechách, jako Johanka se nakonec stává jejich mstitelkou.[5]

I hudební zpracování je velmi kaleidoskopické, Mácha používá techniky koláže nebo reportáže, jednotlivé epizody jsou hudebně ostře odlišeny. Často využívá kontrastu mezi dramaticky napjatou hudbou doprovázející bezprostřední akce hrdinů a klidnými, velebnými oratorními pasážemi zpívanými sborem mimo scénu, který reprezentuje pravoslavné mnichy nebo je vůbec ireálným komentátorem. Zaznívá i hudba jiných forem, např. taneční orchestr z baru. Zpěv se pohybuje mezi recitativem a ariosem; náročné zpěvní party se pohybují v širokém rozpětí výrazu od mluvené řeči po vypjatý kantabilní výraz. Jednotlivé postavy jsou tak výrazně individualizovány a psychologicky charakterizovány. Orchestr je většinou tlumen, aby umožnil srozumitelnost zpívaného slova, výbušnými vstupy však zvýrazňuje a osvětluje dějové situace.[5][1][6][7]

Podle Ladislava Šípa je Růže pro Johanku „hudebně dramatickým vyjádřením a oslavou hrdinství a sebeobětování vůbec“.[5]

Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]

osoba hlasový obor premiéra (8.1.1982)
Džejn, Jana, Johanka soprán Magdalena Blahušiaková / Jindra Pokorná
Prokop tenor Jiří Olejníček / Zdeněk Šmukař
Murdych baryton František Caban / Jan Hladík
Krampol tenor Jiří Holešovský
Ďurgič tenor Josef Veverka
Marek baryton Stanislav Bechynský
Kameník bas Richard Novák
Murdychová alt Anna Barová
Květinářka alt Jarmila Palivcová / Daniela Suryová
Bogard bas Josef Klán
Klement tenor Vladimír Krejčík
Hampejz tenor Vilém Přibyl
Otec baryton Pavel Kamas
Hrabal bas Václav Halíř
1. muž v černém bas Jan Kyzlink
2. muž v černém baryton Jiří Bar
Hospodyně soprán Květa Belanová / Naděžda Vodičková
Barman tenor Josef Škrobánek
Hostinská soprán Cecilie Strádalová/ Milada Šafránková
Major bas Jiří Přichystal
Mužský hlas z tlampače mluvená role Jiří Bar
Ženský hlas z tlampače mluvená role Zdena Herfortová
Dirigent: Jiří Pinkas, režisér: Ilja Hylas, choreograf: Daniel Wiesner, scéna: Karel Zmrzlý.

Instrumentace[editovat | editovat zdroj]

3 flétny, 3 hoboje, 4 klarinety, saxofon, 3 fagoty; 4 lesní rohy, 4 trubky, 4 pozouny, tuba; tympán, bicí souprava; 3 kytary, smyčce.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HOSTOMSKÁ, Anna. Průvodce operní tvorbou. 10. vyd. Praha : Nakladatelství Svoboda–Libertas, 1993. 688 s. ISBN 80-205-0344-7. S. 629.  
  2. Mácha Otmar [online]. Praha: Musica.cz, 2011, [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.  
  3. ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci. Praha : Supraphon, n. p., 1983. 400 s. Kapitola Otmar Mácha, s. 326. (česky)  
  4. a b Otmar Mácha: Růže pro Johanku [online]. Praha: Dilia, [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.  
  5. a b c Šíp, c. d., s. 237.
  6. TROJAN, Jan. Dějiny opery. Praha a Litomyšl : Paseka, 2001. ISBN 80-7185-348-8. S. 447.  
  7. VOLEK, Tomislav. Mácha Otmar. In CHURAŇ, Milan. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Praha : Nakladatelství Libri Praha, 1998. Dostupné online. ISSN 80-85983-65-6.