Proměny Prométheovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Proměny Prométheovy
Základní informace
Žánr televizní opera
Hudba Otmar Mácha
Libreto Jiří Kolařík
Originální jazyk čeština
Datum vzniku 1981
Premiéra 4. října 1982, Československá televize

Proměny Prométheovy je televizní opera (televizní hudební drama) českého skladatele Otmara Máchy na libreto Jiřího Kolaříka. Vznikla roku 1981 na zakázku Československé televize a poprvé byla vysílána 4. října 1982.[1][2]

Otmar Mácha spolupracoval s Československou televizí pravidelně a napsal hudbu k řadě pořadů, zejména k dětským pořadům a k televizním seriálům.[3] V samostatné televizní opeře se věnoval filosofickému tématu odvěkého zápasu lidstva proti temným silám, které na jedné straně brání pokroku, na druhé straně se snaží zneužít jeho výsledků.[4] Ke starověké báji o Prométheovi, který proti vůli olympských bohů ukradl oheň a přinesl jej lidem, za což byl bohy potrestán, jsou připojeny dvě historické paralely: zápas vědce Giordana Bruna s předsudky zastávanými církví a střet Alberta Einsteina s výrobci jaderných zbraní ohledně zneužití nových vědeckých poznatků proti lidstvu.[3] Scénář využívá specifické technické možnosti televize; hudba je expresivní a hutná.[5]

Televizní inscenaci trvající celkem 48 minut scenáristicky dotvořili a režírovali Adam Rezek a Jan Bonaventura, kameramanem byl Jan Osten. Trojroli Prométhea, Giordana Bruna a Alberta Einsteina zpívá basista Vilém Zítek a hraje Zdeněk Řehoř, jeho protihráče zastupujícího olympské bohy, církev a výrobce atomových zbraní zpívá rovněž basista Karel Berman a hraje Vladimír Ráž, vedle nich vystupuje Jana Štěpánková (zpívá Libuše Márová), Kühnův smíšený sbor a tanečníci různých pražských souborů na choreografii Jana Hartmanna. Hudbu nahrál Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK řízený Jiřím Bělohlávkem.[2]

Inscenace byla oceněna 2. místem v prestižní světové soutěži hudebních televizních děl v Salcburku v roce 1983 a v témže roce získala i hlavní cenu televizního festivalu Zlatá Praha.[3][2] Skladatel s ní však nebyl spokojen; podle jeho pozdějšího vyjádření režisér dílo „svévolně posunul do jiné ideové roviny“.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mácha Otmar [online]. Praha: Musica.cz, 2011, [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.  
  2. a b c O. Mácha: Proměny Prométheovy [online]. Praha: Česká televize, [cit. 2013-12-29]. Dostupné online.  
  3. a b c VOLEK, Tomislav. Mácha Otmar. In CHURAŇ, Milan. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Praha : Nakladatelství Libri Praha, 1998. Dostupné online. ISSN 80-85983-65-6.
  4. TROJAN, Jan. Dějiny opery. Praha a Litomyšl : Paseka, 2001. ISBN 80-7185-348-8. S. 447.  
  5. HOSTOMSKÁ, Anna. Průvodce operní tvorbou. 10. vyd. Praha : Nakladatelství Svoboda–Libertas, 1993. 688 s. ISBN 80-205-0344-7. S. 629.  
  6. KULIJEVIČOVÁ, Marie. Ještě něco chci (rozhovor s Otmarem Máchou) [online]. Petr Jedínák, [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.