Prognostika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prognostika je věda o formulování prognóz.

Její zařazení mezi samostatné vědecké disciplíny je přinejmenším sporné. V anglosaském světě je prognostika (= forecasting) považována za postup použitelný v mnoha oborech vědy a podnikání. Pouze v zemích komunistického bloku získala prognostika přechodně (v 80. letech 20. století) význam, který ji stavěl na úroveň ostatních společenských věd.

Doménou československé prognostiky byl Prognostický ústav ČSAV, v němž působili mj. někteří pozdější polistopadoví politici, a to především ekonomové (Valtr Komárek (od roku 1984 ředitel), Tomáš Ježek (1986–1989), Václav Klaus (od roku 1987), Miloš Zeman (1990–1993) aj.), ale např. i historik a filosof Miloslav Ransdorf (1984–1992).

Pokračovatelem PÚ ČSAV je na Slovensku Prognostický ústav Slovenské akademie věd (PÚ SAV)[1] založený 1. ledna 1989[2],[3], v Česku se prognózováním zabývá např. Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK (CESES), Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR, Centrum globálních studií (společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy) nebo Centrum pro teoretická studia (společné pracoviště Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd České republiky).

Společným znakem prognostiky v různých oborech je používání metod matematické statistiky.

Definice Miloše Zemana z rozhovoru v časopise TÝDEN[editovat | editovat zdroj]

„Tato otázka signalizuje absolutní neznalost prognostiky, protože prognostika není o tom, co se stane, ale o tom, co by se mohlo stát.“[4]

Prognostik[editovat | editovat zdroj]

Prognostik je osoba vykonávající prognostiku. Většinou jde o osobu s ekonomickým, sociologickým, politologickým, geografickým či podobným vzděláním a/nebo s praxí v těchto oborech. Je to často absolvent odpovídající vysoké školy.

Prognostik formuluje prognózy.

Předmětem prognózy bývá zejména: vývoj rozhodujících veličin ekonomického systému (podniku či národního hospodářství), vývoj sociologických či politických systémů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prognostický ústav SAV.
  2. PÚ SAV, História a zameranie ústavu.
  3. PÚ SAV, Zriaďovacia listina .
  4. Odpověď Miloše Zemana na otázku „Troufnete si na prognózu, jak se bude vyvíjet ekonomická situace a co mají lidé v následujících pěti letech očekávat?“. Čaopis TÝDEN 26–27/2013, 24. června 2013, s. 29.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FILČÁK, Richard; KLUVÁNKOVÁ-ORAVSKÁ, Tatiana; FINKA, Maroš. Prognostické prístupy v kontexte interdisciplinárneho výskumu a globálnych zmien. In: Horizonty rozvoja slovenskej spoločnosti. Bratislava : VEDA, 2010. ISBN 978-80-224-1152-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]