President Masaryk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o československé hlídkové lodi. O prvním prezidentovi Československa pojednává článek Tomáš Garrigue Masaryk.
Základní údaje
Vlajka
Typhlídková loď
Třídasamostatná jednotka
Jméno podleTomáš Garrigue Masaryk
Zahájení stavbysrpen 1929
Uvedena do službysrpen 1932
Osudsešrotována v roce 1978
Takticko-technická data
Výtlak214 t
Délka47,5 m
Šířka6 m
Ponor1,07 m
PohonPůvodně:
2 parní turbíny
2300 HP
Německé úpravy:
2 dieselové motory
1800 HP
Rychlost31 km/h
Posádka38–46 mužů
Pancíř10 mm (věže)
5 mm (boky)
5 mm (paluba)
VýzbrojSpuštění:
4× 66mm dělo vzor 30
4× Těžký kulomet vz. 24
10 min
Únor 1945:
2× 88mm dělo

Hlídková loď President Masaryk byla největší válečná loď československého válečného loďstva. Československo vlastnilo tuto loď v letech 1930–1939, během druhé světové války byla součástí německé armády pod jménem Bechelaren, po válce byla odzbrojena a převedena do civilního sektoru, sešrotována byla roku 1978.

Historie lodi President Masaryk

Vzorem pro výrobu hlídkového člunu byla rakouská hlídková loď Wels. Byla vyprojektována ve Škodových závodech a postavena v loděnici v Komárně. Na dodávkách se podílely významné české podniky. Poldi Kladno dodala ocelové pláty a Škoda Plzeň strojní vybavení. Lodní šrouby vyrobil hamburský podnik Zeise.

Loď byla spuštěna na vodu 19. října 1930 jako „President Masaryk“. Po plavebních zkouškách se ale ukázalo, že loď nedosahuje předpokládaných parametrů. Proto se vrátila zpět do loděnice a byly provedeny významné úpravy. Po uvedení do služby v srpnu 1932 prováděla loď na Dunaji cvičení až do začátku druhé světové války.

Po rozdělení Československa v roce 1939 loď připadla Německu. Byla přejmenována na „Bechelaren“ a až do roku 1941 byla v Linci. Od roku 1941 byla nasazena v Jugoslávii, kde hlídkovala a doprovázela plavidla. V roce 1943 se vrátila do Lince a podrobila se rozsáhlé modernizaci. Trup byl prodloužen o 30 cm, opět se změnil tvar zádě, bylo vyměněno kompletní pohonné ústrojí, kdy kotle a stroje nahradily dva ponorkové diesely MAN o výkonu 2× 1800 koní, zmizely komíny a vývod spalin byl realizován dvěma výfuky na bocích plavidla. Byla odstraněna část nástaveb a do uvolněného prostoru nad strojovnou byl umístěn čtyřhlavňový protiletadlový komplet ráže 20 mm, samostatný 20 mm kanón na zádi byl nahrazen ráží 37 mm a přední kulometná věž byla úplně odstraněna. Od roku 1944 sloužila opět na dolním toku Dunaje. V noci z 5. na 6. dubna 1944 při krytí konvoje byla poškozena sovětským letectvem. Po opravě se ještě v prosinci vrátila do služby v oblasti Visegrádu. V lednu 1944 podporovala německou armádu u Budapešti. Poté opět odplula do Lince, kde byla děla ráže 66 mm vyměněna za dva ponorkové kanóny 88 mm kryté lehkým plechovým štítem. Bylo totiž spotřebováno veškeré 66mm střelivo a nebylo možno sehnat jiné. Zúčastnila se bojových operací v Jugoslávii a Maďarsku. V roce 1944 podporovala německý protiútok v Budapešti a u rakouského Melku uskutečnila výpad proti sovětským dělovým člunům. To byla její poslední bojová akce.

11. května 1945 se posádka lodě vzdala v Linci americké armádě. V roce 1947 byla loď vrácena Československu a byla odvlečena do Bratislavy. Do provozuschopného stavu byla uvedena až v roce 1951. Protože československá armáda neměla pro loď žádné uplatnění, byla převedena do civilního sektoru. V letech 1955 až 1956 byla odzbrojena a trup lodi sloužil jako skladovací a pracovní ponton.

V roce 1978 byla loď sešrotována.

Literatura

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=President_Masaryk&oldid=11300216“