Poyntingův vektor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Poyntingův vektor je vektorový součin intenzit elektrického a magnetického pole. Zpravidla jej zapisujeme pomocí písmene S

Definice[editovat | editovat zdroj]

\vec S = \vec E \times \vec H

vakuum: \vec S = c^2*\vec g = c^2*(\vec D \times \vec B)

Fyzikální význam[editovat | editovat zdroj]

Tento vektor popisuje transport energie prostřednictvím elektromagnetického pole. Jeho velikost udává plošnou hustotu toku výkonu, směr a orientace se shodují se směrem a orientací toku výkonu.

To platí, pokud pro určení hodnoty Poyntingova vektoru použijeme intenzity elektrického a magnetického pole, které přísluší jedné elektromagnetické vlně (mají stejnou příčinu, např. stejný zdroj napětí v elektrickém obvodu).

Jednotka[editovat | editovat zdroj]

Watt na metr čtvereční

Poyntingův vektor v průřezu Lecherova vedení

Přenos elektrické energie[editovat | editovat zdroj]

Poyntingův vektor ukazuje, že (na rozdíl od obecného přesvědčení) se energie nepřenáší vodiči, ale prostorem kolem nich. Ve vodiči je totiž nulová intenzita elektrického pole, a tedy i Poyntingův vektor. Přenos energie (výkonu) dvoudrátovým přímým vedením od zdroje ke spotřebiči znázorňuje obrázek (tmavé tečky značí průřez vodičů, tmavší barva vyšší plošnou hustotu přenášeného výkonu)