Port-de-Bouc
| Port-de-Bouc | |
|---|---|
Přístav v Port-de-Bouc | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°24′18″ s. š., 4°59′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0–68 m n. m. |
| Stát | |
| Region | Provence-Alpes-Côte d’Azur |
| Departement | Bouches-du-Rhône |
| Arrondissement | Istres |
| Kanton | Martigues |
Port-de-Bouc | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,46 km² |
| Počet obyvatel | 15 802 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 378,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Laurent Belsola (PCF) |
| Oficiální web | www |
| contact | |
| PSČ | 13110 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Port-de-Bouc (výslovnost [pɔʁ də buk]; okcitánsky Lo Pòrt de Boc) je město na jihu Francie v departementu Bouches-du-Rhône v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur. Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]
Město leží na pobřeží Středozemního moře u ústí plavebního kanálu Caronte. Nachází se deset kilometrů západně od města Martigues a 45 kilometrů západně od Marseille.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]| Fos-sur-Mer | Saint-Mitre-les-Remparts | |||
| Martigues | ||||
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o městě pochází z roku 1147, některé nálezy navíc naznačují, že na území dnešního Port-de-Bouc se již v prehistorických dobách lovilo. Prvním stálým osídlením bylo Oppidum Castillon v 5. nebo 6. století před naším letopočtem. Tato oblast mezi mokřady Camargue a Středozemním mořem byla osídlována postupně, již v 1. až 4. století zde existoval přístav. Z raného středověku se u města zachovala řada hrobů. Významným milníkem v historii města bylo vybudování kanálu z Arles do Port-de-Bouc v roce 1834.
V roce 1866 utvořil císař Napoleon III. z částí měst Fos-sur-Mer a Martigues právě samostatnou obec Port-de-Bouc. Dne 2. září 1866 zasáhla město silná povodeň. V druhé polovině 19. století město s přístavem získalo na významu, v roce 1899 se zde usadila loděnice. O několik let později se do města přistěhovaly také dvě chemické společnosti.
Z Port-de-Bouc vyplula v roce 1948 loď Altalena, jejíž náklad zbraní určený pro radikálně sionistické organizace vyvolal v Izraeli občanskou válku.[2]
V roce 1966 žilo ve městě přibližně 14 000 lidí z celého světa. V témže roce však došlo k uzavření loděnice, což mělo pro město dalekosáhlé důsledky, jelikož zaniklo na 2000 pracovních míst. V 70. letech však díky vzniku průmyslové zóny v nedalekém Fos-sur-Mer město zažilo postupný rozkvět, jelikož volná pracovní místa přivedla přibližně 7 500 pracovníků. Průmyslová zóna však vzhledem ke krizím nepřinesla očekávaný úspěch a počet obyvatel v Port-de-Bouc opět klesl.
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fort de Bouc z 17. století
- Rybářský přístav
- Muzeum Moralès se sochami sochaře Raymonda Moralèse (1926–2008)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město leží na silnici N568, která vede do Arles a v opačném směru spojuje město s dálnicí A55 směrem na Marseille. Port-de-Bouc má také železniční zastávku na železniční trati Miramas–L’Estaque (Ligne de la Côte Bleue).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Port-de-Bouc na německé Wikipedii.
- 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
- ↑ ABITBOL, Michel. Histoire d'Israël. Éd. revue et augmentée. vyd. Paris: Perrin (Collection Tempus). ISBN 978-2-262-10643-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Port-de-Bouc na Wikimedia Commons - Oficiální web města (francouzsky)
