Poporodní deprese

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Poporodní deprese (angl. postpartum depression) jsou deprese, které se objevují v rozmezí dní až měsíců, po porodu potomka.[1] Trpí jimi především ženy, ale mohou postihnout i muže.[2] Hlavními příznaky jsou především deprese, anhedonie, únava, nechuť a poruchy spánku.[3] Poporodní deprese mohou trvat mnoho týdnu až měsíců, pokud nejsou léčeny.[1] Přestože se uvádí mnoho rizikových faktorů, přesné příčiny nejsou zatím známy. Faktorem může být například osobní či rodinná historie. Pokud se deprese vyskytují v rodině, či pokud rodič sám v minulosti, či během těhotenství depresemi trpěl.[4] Dalšími mohou být stresující události, sociální konflikt, psychické týrání a problémy s kojením.[3] Jako významný rizikový faktor se také uvádí změna hormonální hladiny.[1] Možnou léčbou mimo antidepresiva je terapie, masáže nebo například nejrůznější fyzické aktivity, jako je cvičení.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní příznaky patří deprese spojené s pláčem, únavou, celkovou nechutí, zpomalením a poruchami spánku. Dalšími příznaky může být úzkost, strach či panika doprovázená zrychleným tepem, bolestmi na hrudníku, třesem a malátností. Mohou se objevovat děsivé myšlenky zahrnující posedlost zdravím dítěte, projevující se například neustálým mytím rukou.[3]

Ohrožující faktory[editovat | editovat zdroj]

Velmi významným faktorem je dědičnost. Proto pokud se v rodinné anamnéze nachází výskyt deprese, její riziko se zvětšuje. Podobně pokud se nachází v osobní historii jedince, nebo dokonce přímo při těhotenství, výskyt poporodních depresí je více pravděpodobný. Poporodní depresí jsou velmi vážně ohroženy ženy, které byly před porodem vystaveny strachu, bezmoci či měly při porodu pocit špatného zacházení. U těchto žen se mohou objevit noční můry, strach z kontaktu s ostatními a pocit paniky.[5] Mezi ohrožující faktory dále patří sociologické faktory, jako je například vystavení stresové situaci nebo sociálnímu konfliktu. Dalšími možnými faktory, které mohou předznamenat poporodní depresi, jsou například cukrovka, poruchy spánku nebo kouření.[3]

Diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Diagnóza je stanovena na základě symptomů poporodní deprese. Aby byla označena za velmi vážnou depresi, musí se objevit alespoň 5 symptomů. Alespoň 1 z těchto symptomů musí být anhedonie nebo depresní nálada. Dalšími symptomy může být například únava, poruchy spánku či sebevražedné sklony. Rozlišuje se, zdali se jedná pouze o poporodní deprese či o poporodní psychózu, která je doprovázená halucinacemi, neschopnosti spát několik nocí po sobě a celkovým zmatením. Na stanovení diagnózy se používá především Edinburská škála poporodních depresí, ale i další metody jako Škála poporodních depresí, nebo Beckův depresivní inventář. Doporučuje se otestovat rodiče při návštěvě lékaře hned po porodu, ale také průběžně před porodem pomocí standardizovaných testů na úzkost a deprese.[3]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Antidepresiva[editovat | editovat zdroj]

Antidepresivní léčba je vhodná především pro ženy s diagnózou těžké poporodní deprese. Vzhledem k tomu, že jsou ženy krátce po porodu citlivé na vedlejší účinky léků, měla by být léčba zahájena polovinou doporučené denní dávky, která se případně postupně navyšuje. Pokud žena již dříve úspěšně reagovala na nějaký druh antidepresiv a pokud jsou tyto léky účinné i proti depresi poporodní, je dobré jejich opětovné použití. Léčba by měla trvat nejméně ještě 6 měsíců po vymizení příznaků, aby bylo zabráněno jejich návratu. 50-80 % pacientů s jedinou epizodou těžké deprese má po vysazení léků alespoň jednu další epizodu, přičemž se toto riziko zvyšuje s počtem předchozích epizod. Proto je dlouhodobá léčba nutná pro prevenci recidivy, a to především u žen, které měly tři nebo více epizod těžké deprese.[6] Pokud nedojde ke zlepšení po šesti týdnech farmakoterapie nebo dojde k návratu nemoci, je třeba zvážit doporučení k psychiatrovi.[3]

Hormonální léčba[editovat | editovat zdroj]

Estrogenová terapie může snížit příznaky deprese již po 12 týdnech léčby, a to především u žen s těžkou poporodní depresí.[3]

Psychoterapie[editovat | editovat zdroj]

Depresivní symptomy u žen s poporodní depresí může pomoci redukovat také psychologická intervence, která je vhodná především pro ženy s mírnou až středně těžkou depresí. Může být prováděna samostatně nebo ve spojení s antidepresivy. Psychologická intervence zahrnuje jak individuální tak skupinovou psychoterapii, konkrétně například interpersonální psychoterapii či kognitivně behaviorální terapii. Může však trvat několik měsíců, než jsou pozorována zlepšení.[3]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Preventivní léčba postnatální deprese by měla být zvážena především u žen, které dříve prodělaly jakoukoli epizodu deprese. Důležité je pečlivé sledování po porodu a připravení plánu pro rychlý zásah, pokud se objeví depresivní symptomy. Předepisována bývají antidepresiva, které byla již dříve úspěšně užívána. K prevenci je velmi vhodná prenatální i postnatální psychologická intervence, která rizika vzniku poporodní deprese výrazně snižuje. Vhodná je opět jak individuální tak skupinová terapie. Efektivní je také poporodní psychoedukace.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c APA (2015) Postpartum depression. American psychological association. Retrieved from: http://apa.org/pi/women/resources/reports/postpartum-dep.aspx
  2. Paulson, J., Dauber, S., & Leiferman, J. (2006-08-01). Individual and Combined Effects of Postpartum Depression in Mothers and Fathers on Parenting Behavior. PEDIATRICS, vol. 118(issue 2), pp. 659-668.
  3. a b c d e f g h i Dynamed (2015) Postpartum depression. Dynamed. Retrieved from: www.ebsco.com
  4. Patton, G., Romaniuk, H., Spry, E., Coffey, C., Olsson, C., Doyle, L., Oats, J., Hearps, S., Carlin, J., & Brown, S. (2015). Prediction of perinatal depression from adolescence and before conception (VIHCS): 20-year prospective cohort study. The Lancet, vol. 386(issue 9996), pp. 875-883.
  5. Our bodies ourselves (2011) Postpartum Mood Disorders. Our bodies ourselves. Retrieved from: http://www.ourbodiesourselves.org/health-info/postpartum-mood-disorders/
  6. Wilsner, K.L, Parry, B.L., Piontek, C.M. (2002). Postpartum Depression. The New England Journal of Medicine 347, 194-197. Retrieved from: http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMcp011542