Polární graf
Polární graf (potažmo diagram) je v kartografii specifický typ grafu, který se používá při zaznamenávání dat, která vykazují jistou cykličnost, či se u nich zjišťuje směr. U tohoto typu grafu jsou oproti kartézským grafům, které využívají souřadnic (x, y), v obou případech délka, používány tzv. polární souřadnice, kdy jednou z nich je délka (ρ), druhou pak úhel (α).
Polární graf je také známý jako webový graf, graf pavouka, hvězda grafu, pavučina grafu, radar graf.
Přehled[editovat | editovat zdroj]
Charakteristickým znakem grafu je tvar kruhu a souřadnicová sít ve tvaru trsu polopřímek vycházejících z počátku soustavy. Jedna z polopřímek (tzv. základní) představuje osu souřadnic soustavy. Nejčastěji je to polopřímka směřující k hornímu okraji grafu. Od základní polopřímky se hodnoty vynášejí ve směru hodinových ručiček. (Voženílek V., Kaňok J., 2011)
Polární grafy jsou užitečný způsob, jak zobrazovat vícerozměrné pozorování s libovolným počtem proměnných.
Základní rozdělení[editovat | editovat zdroj]
Podle autorů Voženílek V., Kaňok J. (2011) Podle grafického vyjádření výsledného vztahu do polárních souřadnic je dělíme:
- Liniový
- Sloupcový
- Výsečový
Polární liniový graf[editovat | editovat zdroj]
Je nejvhodnější pro vyjádření cyklicky se opakujících časových období, protože na základní polopřímce se potkává první a poslední hodnota znázorňovaného jevu.
Velmi dobře znázorňují sezonnost časových řad (roční období). Liniový graf se dále dělí na otevřený a uzavřený.
Sloupcový polární graf[editovat | editovat zdroj]
Odpovídají sloupcovým grafů v pravoúhlé soustavě, ale s určitými obměnami vzhledem k charakteristickým vlastnostem polárních souřadnic. Nejčastější je použití sloupců stejné šířky sestavené jako paprsky vycházející z počátku souřadnic. Hodnoty znázorňovaného jevu jsou vyjádřeny délkami sloupců, aby se sloupce na začátku neslévaly do jednoho, posunuje se počátek o určitou vzdálenost, ve středu poté vznikne kruh.
Výsečový polární graf[editovat | editovat zdroj]
Zde se objevují jisté komplikace jako modifikace sloupců a to hodnot závislé proměnné. V tomto případě nemůže být měřítkem délka paprsku. Správným postupem je použití plochy výseče jako způsobu vyjádření hodnot jevu.
Omezení[editovat | editovat zdroj]
Data a polární grafy – co by mět tvůrce zvážit (Microsoft TechNet, 2016[1])
- Polární graf je vhodný k porovnávání více řad dat kategorií.
- Polární graf nejčastěji používá polární data, kde je každý datový bod určen úhlem a vzdáleností.
- Polární grafy nelze kombinovat s žádným dalším typem grafu ve stejné oblasti grafu.
- Počet paprsků je vždy roven počtu datových bodů a hodnoty jsou nanášený od středu směrem ven.
Polární grafy byly kritizovány,[kdo?] že se špatně hodí pro rozhodování trade-off. Když jeden graf je větší než druhý na některých proměnných, ale méně na ostatních.
Dále je obtížné určit délku jednotlivých paprsků, i když je k dispozici mřížky. Graf by měl být doplněn přehlednou stupnicí/tabulkou.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Znečištění ovzduší[editovat | editovat zdroj]
Polární graf je užitečný diagnostický nástroj pro rychlé získání představy o potenciálních zdrojích znečištění. Rychlost větru je jedním z nejužitečnějších proměnných. Například přízemní koncentrace z komínů mají tendenci dosahovat maxima při vyšších otáčkách větru. Naopak znečištění ze silničního provozu, mívá nejvyšší koncentrace za zhoršených podmínek rychlosti větru. Jiné zdroje, například z leteckých motorů také ukazují rozdílné charakteristiky podle rychlosti větru. (Environmental Research Group, 2016[2])
Polární graf v Google Earth[editovat | editovat zdroj]
Polární graf v Google Earth, lze dostat pomocí SBS Plotter software a finálních úprav ve Photoshopu. Pro vytvoření polárního grafu v Google Earth jsou nutné základní IT znalosti.
3D Polární graf[editovat | editovat zdroj]
Pomocí funkce Polarplot3D lze vyrobit 3D polární grafy.
Polarplot3d vyrábí povrchové, drátové a obrysových grafy pro trojrozměrná polární data. Polární osa je nakreslena na pevnou výšku.(Gerrard K., 2006[3])
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TECHNET, Microsoft. Polární grafy [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.
- ↑ ENVIRONMENTAL RESEARCH GROUP, The Openair project. Polar Plots [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-17.
- ↑ GERRARD, K. 3D Polar Plot [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VOŽENÍLEK V., KAŇOK J., Metody tematické kartografie: vizualizace prostorových jevů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci pro katedru geoinformatiky, 2011. ISBN 978-80-244-2790-4. str. 60