Podhôľno-magurská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Podhôľno-magurská oblasť)
Skočit na: Navigace, Hledání
Podhôľno-magurská oblasť
Obniżenie Orawsko-Podhalańskie
Levočské vrchy
Levočské vrchy

Nejvyšší bod Skorušina (1314 m n. m.)

Nadřazená jednotka Vnější Západní Karpaty
Sousední
jednotky
Stredné Beskydy, Beskidy Zachodnie, Východné Beskydy, Nízke Beskydy, Fatransko-tatranská oblasť
Podřazené
jednotky
Skorušinské vrchy, Podtatranská brázda, Spišská Magura, Levočské vrchy, Bachureň, Spišsko-šarišské medzihorie, Šarišská vrchovina, Oravská kotlina

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Polsko Polsko
Povodí Orava, Dunajec, Poprad, Hornád, Torysa

Podhôľno-magurská oblast (slovensky Podhôľno-magurská oblasť, polsky Obniżenie Orawsko-Podhalańskie) je geomorfologická oblast Vnějších Západních Karpat na území severního Slovenska a jižního Polska.

Vnější Západní Karpaty, Podhôľno-magurská oblasť vyznačena červeně

Dělí se (od západu k východu) na:


polském geomorfologickém členění se toto území překrývá s makroregionem Obniżenie Orawsko-Podhalańskie, který se dělí na následující mezoregiony:

Nejvyšší hora oblasti je Skorušina ve Skorušinských vrších. Nejníže položená je severozápadní část oblasti, Oravsko-Nowotarská kotlina. Odvodňuje ji řeka Orava do Váhu a Dunajec do Visly. Skorušinské vrchy se táhnou souběžně s Oravou jihovýchodně od ní a končí za polskou hranicí údolím Černého Dunajce. Na polském území na ně navazuje oblast zvaná Podhale. Skládá se z Gubalovského (Pogórze Gubałowskie, Palenica Kościeliska, 1183) a Bukovinského podhůří (Pogórze Bukowińskie, Cyrhla nad Białką, 1158). Dále na východ se toto horské pásmo vrací na území Slovenska a nese název Spišská Magura. Ta je z východu ohraničená Podtatranskou kotlinou a řekou Poprad. Celé toto pásmo dohromady tvoří polský mezoregion Pogórze Spisko-Gubałowskie (Spišsko-gubalské podhůří). Za řekou Poprad pak pokračují další vrchoviny ve slovenském vnitrozemí: Levočské vrchy, Bachureň a Šarišská vrchovina, severně od nich pak Spišsko-šarišské mezihoří.

Podtatranská brázda je úzký pás území, který se táhne souběžně se Spišsko-gubalským podhůřím jižně od něj a odděluje ho od Chočských vrchů a Tater. Začíná na Oravě v prostoru Dolního Kubína, pokračuje Zubereckou brázdou k polské hranici, dále na východ přes města Kościelisko a Zakopane a opět na slovenském území Ždiarskou brázdou, která odděluje Spišskou Maguru od Belanských Tater. Nadmořská výška činí většinou 750 až 1000 m. Většina potoků a říček, které brázdou protékají, si po krátké době proráží cestu vrchovinou k severu (Studený potok, Oravica, Czarny Dunajec, Biały Dunajec, Białka), případně k jihu (Kvačianka mezi Chočskými vrchy a Západními Tatrami), a tak brázda netvoří jednolité říční údolí. Výjimkou je Ždiarska brázda na východě, kudy protéká řeka Biela, přítok Popradu. Nejvyšším bodem je vrch Strednica (1129) ve Ždiarské brázdě.