Přeskočit na obsah

Podúsek 2./X. Kunvald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pěchotní srub R-S 74 „Na holém“

Stavební podúsek 2./X. Kunvald vznikl při stavbě těžkých objektů československého opevnění v letech 1937–1938 ve východních Čechách poblíž Bartošovic v Orlických horách. Podúsek byl zadán ke stavbě pražské firmě Hlaváček & Müller dne 12. ledna 1937. Vyprojektováno a postaveno bylo celkem 10 pěchotních srubů, jež byly obsazeny II./19. a III./19. hraničářským praporem.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]

Ženijní skupinové velitelství X Rokytnice v Orlických horách zadalo stavbu podúseku 2./X. firmě Hlaváček & Müller, Praha XIV. dne 12. ledna 1937. Prvním pracovním dnem se stal 22. duben 1937 a výstavba všech 10 těžkých objektů měla trvat maximálně 200 dní, zadávací částka činila 5 522 910,80 Kč. Velitelem podúseku byl ustanoven kpt. žen. Ing. Adolf Benda, stavbyvedoucím se stal por. stav. Josef Bernát.

Střežení budovaných objektů zajišťoval strážní prapor I. z Rokytnice v Orlických horách pod velením mjr. pěch. Jana Prágra, který byl zřízen 15. června 1937 a zrušen 1. května 1938. Z jeho příslušníků byly následně vytvořeny II. a III. prapor hraničářského pluku 19. V září 1938 byl prostor podúseku Kunvald obsazen částí II. praporu (zatímní velitel škpt. pěch. František Cerman) hraničářského pluku 19 a částí III. praporu (velitel mjr. pěch. Jan Prágr) hraničářského pluku 19. Oba prapory byly podřízeny Hraniční oblasti 35.[1]

Průběh linie

[editovat | editovat zdroj]

Stavební firmě bylo zadáno 10 pěchotních srubů označených R-S 65 – R-S 74. Původně byl podúsek projektován Ženijním skupinovým velitelstvím III Králíky, dodatečně však bylo pro urychlení prací zřízeno samostatné ŽSV v Rokytnici, pod které připadly čtyři západní podúseky v Orlických horách.

Linie začíná srubem R-S 65 poblíž Předního vrchu, západně od silnice spojující Bartošovice v Orlických horách a Kunvald, kde navazuje na sousední podúsek 1./X. Zaječiny. Dále pokračuje Žamberskými lesy severozápadním směrem, přičemž některé objekty se nachází nedaleko červeně značené Jiráskovy cesty. Jižně od osad Panské Pole a Hanička se nachází srub R-S 72 „Nízká“, v němž je provozováno muzeum. Linie končí mezi oběma zmíněnými osadami u silnice z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic, kde se nachází památkově chráněný objekt R-S 74. Ten je jediným z celého podúseku, který stojí v otevřeném terénu, a také jediným, který disponuje původními pancéřovými zvony. Linie dále pokračuje podúsekem 3./X. Hanička.

Při prvotních návrzích linie v srpnu 1935 zvažovalo Ředitelství opevňovacích prací v prostoru pozdějšího podúseku Kunvald výstavbu dělostřelecké tvrze Bartošovice s bojovými objekty R-S 66 – R-S 69 a vchodovým objektem R-S 69a. V září toho roku ale byla schválena varianta linie s nedalekou tvrzí Hanička.[2]

Seznam objektů

[editovat | editovat zdroj]

Pozn.: Objekty jsou řazeny od východu na západ.

Snímek Další
snímky
Označení Název Odolnost Datum betonáže Osazení zvonů Umístění Poznámky
R-S 65 Modřín
Kategorie „R-S 65 Modřín casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 65 Modřín casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 65 Modřín 2 29. července – 2. srpna 1937 9. února 1938 50°9′24″ s. š., 16°31′37″ v. d.
R-S 66 Křivá
Kategorie „R-S 66 Křivá casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 66 Křivá casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 66 Křivá 2 9.–11. srpna 1937 9. dubna 1938 50°9′34″ s. š., 16°31′26″ v. d.
R-S 67 Ohrada
Kategorie „R-S 67 Ohrada casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 67 Ohrada casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 67 Ohrada 2 18.–20. srpna 1937 5. dubna 1938 50°9′47″ s. š., 16°31′17″ v. d.
R-S 68 Smrk
Kategorie „R-S 68 Smrk casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 68 Smrk casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 68 Smrk 2 30. srpna – 2. září 1937 1. dubna 1938 50°10′ s. š., 16°31′10″ v. d.
R-S 69 Kaplička
Kategorie „R-S 69 Kaplička casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 69 Kaplička casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 69 Kaplička 2 20.–24. října 1937 26. března 1938 50°10′12″ s. š., 16°31′9″ v. d.
R-S 70 Mýtina
Kategorie „R-S 70 Mýtina casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 70 Mýtina casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 70 Mýtina 2 29. září – 1. října 1937 20. března 1938 50°10′25″ s. š., 16°30′54″ v. d.
R-S 71 Vysoká
Kategorie „R-S 71 Vysoká casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 71 Vysoká casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 71 Vysoká 2 8.–10. září 1937 15. března 1938 50°10′42″ s. š., 16°30′40″ v. d.
R-S 72 Nízká
Kategorie „R-S 72 Nízká casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 72 Nízká casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 72 Nízká 2 20.–23. září 1937 9. března 1938 50°10′49″ s. š., 16°30′36″ v. d. muzeum
R-S 73 Na okraji
Kategorie „R-S 73 Na okraji casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 73 Na okraji casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 73 Na okraji II 9.–15. listopadu 1937 26. února – 3. března 1938 50°11′1″ s. š., 16°30′37″ v. d.
R-S 74 Na holém
Kategorie „R-S 74 Na holém casemate“ na Wikimedia Commons
Kategorie „R-S 74 Na holém casemate“ na Wikimedia Commons
R-S 74 Na holém III 1.–9. prosince 1937 26. února – 3. března 1938 50°11′1″ s. š., 16°30′37″ v. d. kulturní památka[3]
  1. HAMÁK, Bedřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938 (30. září 1938). Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2011. ISBN 978-80-86011-43-1. S. 100–105. 
  2. NOVÁK, Jiří. Dělostřelecká tvrz „Hanička“. Orlické hory. Jablonné nad Orlicí: Jiří Novák, 2003. ISBN 80-86514-03-X. S. 3–7. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-04]. Identifikátor záznamu 120724 : Liniové opevnění - srub těžkého opevnění R - S - 74. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN 978-80-86011-41-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]