Pipulkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPipulkovití
alternativní popis obrázku chybí
pipulka dlouhoocasá
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognatha)
Řád pěvci (Passeriformes)
Podřád křikaví (Tyranni)
Čeleď Pipridae
Rafinesque, 1815
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pipulkovití (Pipridae) je čeleď malých zpěvných ptáků vyskytujícví se ve Střední a Jižní Americe.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velikost se pohybuje v rozmezí 7 do 15 cm a hmotnost od 8 do 30 g . Rod Tyranneutes zahrnuje nejmenší pipulky, rod Antilophia je největší (protože rod Schiffornis už nejsou považovány za manakiny). Tělo je kompaktní s krátkým ocasem, křídla jsou široká a zaoblená, hlava je velká. Mladí ptáci v prvním roce mají matné zelené peří; u většiny druhů je vyvinut pohlavní dimorfismus, samci jsou většinou černí s nápadnými barvami na zádech a u některých druhů mají dlouhé, dekorativní ocasní nebo korunové peří.

Hlas je u pipulek charakteristický, odlišuje je od příbuzných rodin Cotingidae a Tyrannidae. Navíc je v rámci skupiny tak proměnný, že royy a dokonce i druhy mohou být identifikovány samotným hlasem.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pipulky se živí ovocem včetně bobulí a v menší míře i hmyzem. Vzhledem k tomu, že sbírají ovoce v letu, je pravděpodobné, že se vyvinuli z hmyzožravých ptáků.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Samice staví kelímkovitá hnízda v nízké vegetaci, inkubaci po dobu 18 až 21 dnů a péči o mláďata po dobu 13 až 15 dní provádí samice sama, protože většina pipulek netvoří stabilní páry. Normální snůška jsou dvě vejce, které jsou bledé nebo matné bílé, s hnědými skvrnami.