Přeskočit na obsah

Phurba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Phurba z Walterova muzea umění, Tibet 16. století

Phurba, Phurpa, nebo také v sanskrtu Kíla, je rituální dýka se třemi břity, která ve vadžrajánové tradici představuje hněv všech buddhů (osvicených bytostí) a symbolizuje meditační aspekt buddhy jidam nebo meditační božstvo Vadžrakíjali (Dordže Phurba). Umožňuje zkrotit démony a přimět je, aby uznali Buddhovo učení, anebo je přibít k zemi.[1] Rozšířena je v tibetském šamanismu bön a ve vadžrajánové tradici tibetského buddhismu.

Název a původ

[editovat | editovat zdroj]

Sanskrtský výraz kíla znamená hrot, hřeb, nebo špice a vznikl patrně ve védské době odvozením od dřevěného kůlu, ke kterému byla přivazována domácí zvířata. Tibetský výraz Phurba, Phurpa, také primárně znamená kůl, k němuž se přivazují zvířata, nebo také stanový kolík. V Tibetu se dřevěný kolík používal při rituálu, s cílem nalézt přesnou polohu „božstva země s hadím ocasem“ (tib. sadag) dříve, než se začalo se stavbou stúpy, chrámu, nebo kláštera. Dřevěný kolík se také používal v podobných rituálech védské geomancie k připíchnutí hlavy „podzemního hada“, tak se stabilizoval prostor, na kterém měl být postaven oltář, nebo ohňová jáma.

Nejstarší psaný záznam o rituálu kíla na palmovém listu pochází z 5. století našeho letopočtu, který byl objeven v starověké buddhistické stúpě v severopákistánském Gilgitu. Nejranější podoby dřevěných dýk s rukojetí ve tvaru božstva byly nalezeny v Chotanu ve Střední Asii.

Materiál a výklad

[editovat | editovat zdroj]
Padmasambhava jako Guru Dragmar s phurbou

Rituální dýka Phurba je obvykle vyrobená ze železa, ta má často temně modrou barvu, která symbolizuje její nezničitelnou vadžrovou podstatu.  Při některých rituálech se používá dřevěná, kostěná, nebo křišťálová[2]. Ostrá špice dýky symbolizuje schopnost a rukojeť moudrost. Tři čepele dýky představují tři hlavní jedy mysli, nevědomost, touhu a nenávist.  Čepel vychází z otevřené tlamy makary, ta symbolizuje sílu a odolnost phurby, jako nezničitelné zbraně. V horní části každé z čepelí se nacházejí dva páry propletených nágů, které vycházejí z tlam makarů. Tito nágové  reprezentují  šest dokonalostí, tj. štědrost, etika, trpělivost, úsilí, meditace, moudrost.[3]

Kovová rukojeť  phurby mívá nejčastěji tvar hruškovitého osmistěnu se symetrickými uzly na obou stranách, tento tvar je pravděpodobně odvozen z původního účelu, kůlu, k němuž byla uvazována domácí zvířata. Existují však i další interpretace, například, že osm stěn symbolizuje osmero vědomí, osm pohřebišť mandaly, nebo osmidílnou vznešenou stezku. Hlavici rukojeti obvykle tvoří hlavy tří hněvivých božstev, ty mají různou barvu, bílou, modrou a červenou, které symbolizují zničení nevědomosti, touhy a nenávisti.

Na tibetských malbách se phurba objevuje v zjednodušenější formě s ohledem na relativně malé rozměry. Phurba držená v ruce symbolizuje probodávání všech škodlivých démonů deseti světových stran. Jako rituální předmět bývá phurba nejčastěji zobrazována vertikálně s hrotem zabodnutým do trojúhelníkového dřevěného podstavce. [4]

  1. WOLFGANG SCHUMANN, Hans. Svět buddhistických obrazů. [s.l.]: Academia, 2008. 380 s. ISBN 978-80-200-1674-4. 
  2. FUCHS, Martina. Feng-šuej-ťing. [s.l.]: Fontána, 2009. 135 s. ISBN 978-80-7336-505-9. 
  3. KUNTOŠ, Od Vít. BuddhaWeb [online]. 2016-08-04 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  4. BEER, Robert. Symboly tibestského buddhismu. [s.l.]: BB Art, 2005. 284 s. ISBN 80-7341-674-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]