Petr II. z Courtenay
| Petr II. z Courtenay | |
|---|---|
 | |
| Narození | Desetiletí od 1150 |
| Úmrtí | 1219 Epirus |
| Povolání | vládce |
| Choť | Jolanda Flanderská (od 1193)[1] Agnes I, Countess of Nevers[1] |
| Děti | Filip II. Namurský Robert I. Konstantinopolský Jindřich II. Namurský Balduin II. Konstantinopolský Markéta z Courtenay Alžběta z Courtenay … více na Wikidatech |
| Rodiče | Petr I. z Courtenay a Alžběta z Courtenay |
| Rod | Capetian House of Courtenay a House of Courtenay |
| Příbuzní | Alice z Courtenay a Robert z Courtenay (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petr, známý také jako Petr II. z Courtenay (francouzsky Pierre de Courtenay; zemřel 1219), byl latinským císařem od roku 1216 do roku 1217.
Život
[editovat | editovat zdroj]Petr II. byl synem Petra I. z Courtenay (zemřel 1183), nejmladšího syna Ludvíka VI. a jeho druhé manželky Adély Savojské.[2] Jeho matkou byla Alžběta z Courtenay, dcera Renauda z Courtenay (zemřel 1194) a Hawise du Donjon.
Petr se poprvé oženil s Anežkou I. z Nevers, díky které získal hrabství Nevers, Auxerre a Tonnerre.[3] Po její smrti v roce 1192 nebo 1193 se znovu oženil s Jolandou Flanderskou,[3] sestrou Balduina a Jindřicha Flanderského, kteří se později stali prvním a druhým císařem Latinského císařství. Petr doprovázel svého bratrance krále Filipa II. Augusta na třetí křížové výpravě a spolu se svým bratrem Robertem bojoval v křížové výpravě proti Albigenským v letech 1209-1211, když se účastnil obléhání města Lavaur. Také se zúčastnil bitvy u Bouvines v roce 1214.[4]
Když jeho švagr císař Jindřich zemřel v roce 1216 bez dědiců, byl Petr vybrán jako jeho nástupce a s malou armádou vyrazil ze svého sídla Druyes ve Francii, aby získal Latinské císařství. Dne 9. dubna 1217 byl papežem Honoriem III. korunován císařem v bazilice svatého Vavřince před hradbami v Římě. Poté si od Benátčanů půjčil lodě, za což jim slíbil, že jim dobude Drač, ale to se mu nepovedlo. Do Konstantinopole nakonec musel cestovat po souši.[5] Cestou ho zajal epirský despota, Theodoros Komnenos Doukas a uvěznil ho. Petr ve vězení po dvou letech zemřel.[5] Nikdy se tak nedostal k vládě ve své říši. Nějakou dobu za něj vládla jeho žena Jolanda, které se do Konstantinopole podařilo dostat. Dva jeho synové, Robert I. a Balduin II. se poté stali císaři Latinského císařství.[4]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Se svojí první manželkou Anežkou I. z Nevers měl jedno dítě, Matildu I. z Nevers. Se svojí druhou manželkou Jolandou Flanderskou[3] měl 10 dětí:
- Filip II. Namurský (zemřel 1226), markýz z Namuru, který se odmítl stát latinským císařem
- Robert I. Konstantinopolský (zemřel 1228), císař Latinské říše
- Jindřich II. Namurský (zemřel 1229), markýz z Namuru
- Balduin II. Konstantinopolský (zemřel 1273), císař Latinské říše
- Markéta z Courtenay, hraběnka z Namuru, která se provdala za Raoula I. z Lusignanu a poté za Jindřicha z Viandenu
- Alžběta z Courtenay, která se provdala za Waltera z Baru a poté za Eudese z Montagu
- Jolanda z Courtenay, která se provdala za uherského krále Ondřeje II.
- Eleanora, která se provdala za Filipa z Montfortu
- Marie z Courtenay, která se provdala za Theodora I. Laskarise
- Anežka, která se provdala za achajského knížete Geoffreyho II. z Villehardouinu
Měl také nemanželského syna:
- Geoffrey z Lavauru (zemřel 1229)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter II of Courtenay na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Rasmussen 1995.
- ↑ a b c Bouchard 1987.
- ↑ a b Chisholm 1911.
- ↑ a b Ostrogorsky 1995.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr II. z Courtenay na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Petr II. z Courtenay v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích
