Perucka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Perucka
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Přestavba1865
Další majitelébratři Perutzové, Josef Wimmer, JUDr. Karel Hausschild
Poloha
Adresapůvodní č.p. 62, Praha 2 - Vinohrady, ČeskoČesko Česko
UlicePerucká
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perucka (Pelikánka, Petruska) je bývalá usedlost v Praze 2-Vinohradech v ulici Perucká, která stojí v zahradě severně od usedlosti Vondračka. Jsou po ní pojmenovány ulice Perucká a Nad Petruskou.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně se usedlost s vinicí nazývala Pelikánka. Před rokem 1800 ji držela Eliška Poláková, která ji prodala Josefu Wimmerovi, rytmistrovi kavalerie Lobkovicova pluku a synovi Jakuba Wimmera (1754-1822).

Usedlost přestavěl roku 1865 stavitel František Šlechta na novou klasicistní vilu, kterou poté v 80. letech 19. století vlastnil JUDr. Karel Hausschild, majitel nedaleké Kleovky. Koncem 19. století pak majetek patřil bratřím Perutzovým, továrníkům v Libni. Z té doby pochází i nynější název usedlosti – Perucka.

Roku 1926 byla vila podle přestavěna v romantizujícím duchu pro továrníka Dietzeho, získala tak podobu jednopatrové budovy s obytnou věží s tudorovskými prvky; autorem návrhu byl Josef Rein. Další přestavby následovaly v letech 1938 (dostavba 2. patra v romantizujícím duchu), 1969 (přestavba pro dílny základní školy) a 1972 (pro správu Nejvyššího soudu ČSSR).[3]

Vila uprostřed rozsáhlé zahrady je neobydlená.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498-1, mapový list č. VI. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné z WWW Archivováno 9. 1. 2017 na Wayback Machine.
  2. Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine.
  3. VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. vyd. Praha: Academia, 2017. 1731 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2107-6, ISBN 80-200-2107-8. OCLC 885148640 S. 911. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 226 – 227.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]