Personální audit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Personální audit neboli audit lidských zdrojů je komplexní metoda k přezkoumání zavedených zásad, postupů, dokumentace a systémů v oblasti lidských zdrojů. Toto přezkoumání pomáhá identifikovat potřeby pro zlepšení a zlepšení funkce lidských zdrojů. Kromě toho audit pomáhá posoudit dodržování neustále se měnících pravidel a předpisů.

Postup zahrnuje systematické přezkoumání všech aspektů lidských zdrojů, obvykle pomocí kontrolního seznamu.

Kontrola personálního auditu[editovat | editovat zdroj]

Kontrola personálního auditu zahrnuje

Účelem personálního auditu je rozpoznat silné stránky a identifikovat jakékoli potřeby zlepšení ve fungování lidských zdrojů. Řádně provedený audit odhalí problémové oblasti a poskytne doporučení a návrhy k nápravě těchto problémů.

Důvody pro provedení přezkumu[editovat | editovat zdroj]

Některé z důvodů pro provedení přezkumu zahrnují

Vzhledem k mnoha zákonům, které ovlivňují každou fázi pracovního procesu, je důležité, aby zaměstnavatel pravidelně prováděl personální analýzu svých politik a postupů. To pomáhá identifikovat problémy s dodržováním předpisů, pokud existují, a vyhýbá se potenciálně nákladným pokutám anebo soudním sporům.

Personální audit[1] může provádět pouze zkušený personální auditor, jehož kompetence pro výkon této činnosti musí splňovat odborné a osobnostní předpoklady.

Cíle personálního auditu[editovat | editovat zdroj]

Klíčovou podmínkou správnosti provedení personálního auditu je volba vhodného personálního auditora[2]. V žádném případě by se nemělo jednat o interní zaměstnance firmy. Mezi hlavní důvody k externímu zajištění personálního auditu patří:

  • Objektivita, kdy auditor pocházející z prostředí mimo auditovanou firmu si lépe zachová svou objektivitu, než člověk, který je součástí auditované organizace.
  • Důvěryhodnost, kdy personální audit provedený externí poradenskou firmou má nejen u zaměstnanců dané firmy, ale i u partnerských firem větší důvěru, než kdyby byl vypracován interními zaměstnanci.

Analýza stavu organizace a činností či procesů[editovat | editovat zdroj]

  • Odborné posouzení, zda profesní struktura i kompetence zaměstnanců všech kategorií odpovídají definovaným firemním potřebám, strategii a cílům.
  • Objevování a nalezení dalšího potenciálu rozvoje zaměstnanců.
  • Odborné posouzení a zjištění vytíženosti zaměstnanců.

Oblasti personálního auditu[editovat | editovat zdroj]

  • Analýza problémů fluktuace zaměstnanců.
  • Sběr dat o aktuálním stavu kultury.
  • Sběr dat o aktuálním stavu motivace zaměstnanců.
  • Analýza vnitrofiremního prostředí z pohledu vztahů a celkové komunikace.
  • Zhodnocení stávajících zaměstnanců z hlediska jejich osobnostních charakteristik a požadavků na danou pozici.
  • Zhodnocení pracovní vytíženosti na jednotlivých pracovních pozicích a v návaznosti na to doporučení optimalizace počtu zaměstnanců.
  • Zhodnocení využívání pracovních nástrojů a pracovního času.
  • Další možná témata na klíč a k řešení personálních problémů.
  • Analýza kariérního plánování a rozvoje jednotlivých zaměstnanců.

Metody personálního auditu[editovat | editovat zdroj]

  • Posuzování aktuální pracovní náplně auditovaných osob.
  • Kontrola pracovních podmínek – hodnocení, vzdělávání, pracovní doba atd.
  • Procesní mapy, popis prováděných procesů do 1. úrovně, v případě procesního auditu se pokračuje až do 3. úrovně.
  • Podrobná SWOT analýza – klíčová analýza, která vede k odhalení silných a slabých stránek, příležitostí a rizik (hrozeb) v prostředí, kde firma nebo organizace působí.
  • Řízené párové rozhovory, které slouží ke zjištění a validaci informací. Rozhovory mají pevnou strukturu obsahující otevřené a cílené otázky včetně křížového ověření odpovědí u dalších zaměstnanců. Schopnost křížového ověřování je klíčové pro objektivnost informací z personálního auditu.
  • Snímek pracovního dne v organizacích slouží k získání objektivních údajů o využití pracovního času.
  • Pozorování na pracovišti doplňuje metodu denních snímků a řízených rozhovorů.
  • Pozorování na pracovišti – může být zvolena metoda mystery shoppingu nebo stínování na pracovišti zaměstnance. Obě tyto metody slouží ke zjištění kvality i kvantity prováděných pracovních činností.
  • Mystery shopping – „Utajený nákup“ provádí personální auditor, který se vydává za zákazníka nebo klienta společnosti a provádí fiktivní nákup nebo poptává službu, řeší reklamaci apod.
  • Stínování – personální auditor je přítomen na pracovišti a pozoruje pracovníky při práci. Zapisuje si časové údaje jednotlivých činností a aktivit, popřípadě kvalitu poskytovaných služeb směrem k zákazníkovi nebo klientovi ať osobně nebo po telefonu, případně emailem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KMOŠEK, Petr. Firma jsou lidé, lidé jsou síla!. 1. vyd. Litomyšl: H.R.G. spol. s r. o, 2023. 280 s. ISBN 978-80-7490-302-1. 
  2. KMOŠEK, Petr. Kdo je personální auditor [online]. 2022-07-04 [cit. 2023-10-03]. Dostupné online.