Pere Miquel Marquès

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pere Miquel Marquès
Miguel Marques El reloj.jpg
Narození 20. května 1843
Palma de Mallorca
Úmrtí 26. února 1918 (ve věku 74 let)
Palma de Mallorca
Alma mater Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži
Královská konzervatoř v Madridu
Povolání houslista a hudební skladatel
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pere Miquel Marquès, celým jménem Pere Miquel Joan Bonaventura Bernardí Marquès i Garcia (katalánsky) nebo Pedro Miguel Juan Buenaventura Bernadino Marqués i García (španělsky), znám také jako Pedro Marqués či Miguel Marqués (20. května 1843 Palma de Mallorca26. února 1918 tamtéž) byl španělský hudební skladatel a houslista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Palmě na ostrově Mallorca ve Středozemním moři. Byl synem výrobce čokolády. Již ve věku čtyř let ukázal výjimečný hudební talent. V jedenácti letech hrál na housle v operním orchestru, pro který zkomponoval Fantasii pro housle a orchestr, která sklidila značný úspěch. V letech 1859–1863 studoval v Paříži, od roku 1861 na pařížské konzervatoři. V roce 1863 se stal členem orchestru v Theatre Lyrique, ale pokračoval ve studiu kompozice a instrumentace, mimo jiné u Hectora Berlioze.

Po vykonání vojenské služby se stal členem orchestru Teatro de la Zarzuela v Madridu a pokračoval ve studiu na madridské konzervatoři. Na housle byl jeho učitelem Jesús de Monasterio a v kompozici Emilio Arrieta. Svou první zarzuelu Justos por pecadores uvedl na scénu v roce 1871. V rychlém sledu následovalo několik dalších, ale většího úspěchu se dočkal až v roce 1878 zarzuelou El anillo de hierro.

Kromě jevištních prací zkomponoval pět symfonií a další drobnější orchestrální skladby a písně. Počínaje rokem 1878 působil jako inspektor Národních hudebních škol a učil zpěv na dívčí škole v Madridu. Vydal instruktivní příručku pro učitele houslí na hudebních školách Método elemental y progresivo de violín. V závěru svého života se vrátil do Palmy Malorky, kde zemřel téměř zapomenut 15. února 1918 ve věku 75 let.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie č. 1 b-moll, Història d'un dia (1869)
  • Symfonie č. 2 Es-dur (1870)
  • Symfonie č. 3 h-moll op. 30 (1876)
  • Symfonie č. 4 E-dur (1878)
  • Symfonie č. 5 c-moll (1880)
  • La cova del Drac, symfonická báseň (1904)
  • Ouverture La Selva Negra
  • Gran marxa de concert c-moll (1871)

Zarzuely[editovat | editovat zdroj]

  • Justos por pecadores (spolupráce Cristóbal Oudrid,Teatro de la Zarzuela 1871)
  • La canción del marinero (1871)
  • Los hijos de la costa (Teatro de la Zarzuela, 1871)
  • Perla (Teatro de la Zarzuela, 1871)
  • La hoja de parra (Teatro del Circo, Madrid, 1873)
  • El maestro de Ocaña (Teato de la Zarzuela, 1874)
  • La monja alférez (Teatre de la Zarzuela, 1875)
  • Temores y sobresaltos (Teatro de la Zarzuela, 1876)
  • El anillo de hierro (Teatro de la Zarzuela, Madrid, 1878)
  • Camoens (Teatro de la Zarzuela, 1879)
  • Florinda (Teatro de la Zarzuela, 1880)
  • La mendiga del Manzanares (Teatro Apolo Madrid, 1880)
  • El alcalde de Toledo (Teatro de la Zarzuela, 1882)
  • La cruz de fuego (Teatro Apolo, 1883)
  • El reloj de Lucerna (Teatro Apolo, 1884)
  • Un regalo de boda (Teatro de la Zarzuela,1885),
  • La campana milagrosa (Teatro del Circo del Price 1888)
  • El Motín de Aranjuez (Teatro de la Zarzuela, 1889)
  • El plato del día (Teatro de la Alhambra, 1889)
  • El monaguillo (Teatro Apolo, 1891)
  • El aquelarre (Teatro del Principe Alfonso)

Jiná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Primera lágrima (orchestrální verze 1872, úprava pro klavír září 1878)
  • Himno a Ramon Llull (1916)
  • Método elemental y progresivo de violín (Přiručka pro učitele hry na housle)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]