Perbundos
| Perbundos | |
|---|---|
| Narození | 7. století |
| Úmrtí | 675 |
| Povolání | aristokrat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Perbundos (starořecky Περβοῦνδος, Perboundos) byl v 7. století vládce jihoslovanského kmene Rynchinů sídlícího v Makedonii. Asi v roce 675 byl kvůli svým nepřátelským záměrům proti Soluni zajat Byzantskou říší a uvězněn v Konstantinopoli. Ze zajetí sice dokázal uprchnout, ale byl znovu zajat a popraven, načež slovanské kmeny v Makedonii povstaly a oblehly Soluň.
Život[editovat | editovat zdroj]
Perbundos je doložen pouze ve spisu Zázraky svatého Demetria, sbírce homilií ze 7. století ke chvále svatého Demetria, patrona Soluně, která poskytuje mnoho jedinečných historických informací o úpadku imperiální autority Byzance a slovanském osídlení Balkánu.[1]
Ve druhé knize Zázraků je Perbundos nazýván „králem Rynchinů“ (starořecky ὀ τῶν Ῥυγχίνων ρῆξ), zjevně relativně mocného slovanského kmene, žijícího poblíž Soluně.[2][3] Podle Zázraků se asi v roce 675 nebo 676 dostal do pozornosti soluňského archonta, který si povšiml jeho nepřátelského vystupování a snad se dozvěděl, že Perbundos plánuje útok na město. Informoval císaře Konstantina IV., který nařídil Perbundovo zatčení; ten byl během návštěvy Soluně zajat a v poutech poslán do byzantského hlavního města Konstantinopole.[3] Rynchinové spolu s dalšími slovanským kmenem Strumenců, žijícím v údolí řeky Strumy, vyslal k císaři své posly, kteří žádali o Perbundovo propuštění, a Konstantin slíbil, že ho po ukončení války s Araby propustí.[3]
Mezitím si však Perbundos našel spojence v osobě císařského tlumočníka, který ho vyzval k útěku. Tím, že se vydával za Byzantince (mluvil plynně řecky a byl oblečen po byzantském způsobu), Perbundos jednoduše vyšel z města Blachernskou bránou a našel útočiště na tlumočníkově panství poblíž Bizye.[3] Rozzuřený císař zahájil hon na uprchlého vězně a varoval Soluň, že by město mohlo být v blízké době napadeno. Pátrání skončilo po čtyřiceti dnech, kdy byla zadržena tlumočníkova manželka nesoucí jídlo do Perbundova úkrytu.[3] Tlumočník byl i se svou rodinou popraven, zatímco Perbundos byl zatím jen vyslýchán. Poté, co se znovu pokusil o útěk, a když se prozradil jeho záměr pozvednout všechny slovanské kmeny k povstání proti Byzanci, byl popraven také.[3]
Po zprávě o Perbundově popravě se Rynchinové, Strumenci a Sagudaté spojili, povstali a dva roky obléhali Soluň.[4][3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Perbundos na anglické Wikipedii.
- ↑ Curta 2006, s. 65–.
- ↑ Curta 2006, s. 96–97.
- ↑ a b c d e f g Winkelmann 1998, s. 556-557.
- ↑ Curta 2006, s. 97.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CURTA, Florin. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500–1250. 1. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. 528 s. (Cambridge Medieval Textbooks). Dostupné online. ISBN 978-0521894524. (anglicky)
- WINKELMANN, Friedhelm; RALPH-JOHANNES, Lilie; PRATSCH, Thomas. In: Prosopographie der mittelbyzantinischen Zeit. Berlin & Boston: Walter de Gruyter, 1998. Dostupné online. ISBN 3-11-016673-9. Svazek I. Abteilung (641–867). Heslo Perbundos (#5901). (německy)