Penízovka vřetenonohá
 Penízovka vřetenonohá | |
|---|---|
 Penízovka vřetenonohá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | špičkovité (Tricholomataceae) |
| Rod | penízovka (Gymnopus) |
| Binomické jméno | |
| Gymnopus fusipes (Bull. : Fr.) Gray | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) je houba z čeledě špičkovité (Marasmiaceae), řádu pečárkotvaré (Agaricales). Plodnice je jedovatá.[1] Plodnice lze spatřit v červnu až listopadu.
EPPO kód
[editovat | editovat zdroj]COLYFU[2]
Synonyma patogena
[editovat | editovat zdroj]Vědecké názvy
[editovat | editovat zdroj]Podle EPPO je pro patogena s označením penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) používáno více rozdílných názvů, například Collybia fusipes nebo Agaricus contortus.[2][1]
Zeměpisné rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Austrálie, Asie, Severní Amerika, Evropa.[3][4]
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]Běžný druh.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Plodnice jednoletá, polokulovitý klobouk má průměr 3–9 cm, později vyrůstá v kuželovitý až plochý s nerovným okrajem. Povrch klobouku plodnice hladký, za vlhka slabě slizký, za sucha mírně rozpukaný. Červenohnědý až rezavě hnědý klobouk s lupeny bývá tuhý, s dlouhým červenohnědým třeněm. Třeň 5–12 cm vysoký, 0,8–2 cm tlustý, plný, šroubovitě pokroucený. Výtrusný prach je bílý. Plodnice vyrůstá na kořenových nábězích dřevin.[L 1][5]
Hostitel
[editovat | editovat zdroj]Především dub, je uváděn i buk a listnaté dřeviny obecně.[1][5]
Příznaky
[editovat | editovat zdroj]Plodnice u kmene.[L 1]
Možnost záměny
[editovat | editovat zdroj]Penízovka kroucená (Rhodocollybia prolixa var. distorta) – nejedlá.[1]
Význam
[editovat | editovat zdroj]
Saprofyt, parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva, lámavost větví, odumírání kořene, prosvětlení koruny. Ohrožení bezpečnosti na stanovišti.[L 1]
Dříve považována za jedlou a tržní houbu. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou. Po konzumaci většího množství plodnic dochází k otravě.[1]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v červnu až listopadu.[1][6]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]V teplých oblastech Evropy, v listnatých lesích, dubohabrových hájích, šipákové a teplomilné doubravy, na nevápenatých půdách, v stromořadích, na pařezech a kořenech listnatých stromů.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Standa Jirásek. BioLib.cz – Gymnopus fusipes [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- ↑ a b EPPO, COLYFU
- ↑ eol.org
- ↑ first-nature.com
- ↑ a b c SVOBODOVÁ, Věra. GYMNOPUS FUSIPES (Bull.) Gray – penízovka vřetenonohá / peniazovka vretenohlúbiková [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu penízovka vřetenonohá na Wikimedia Commons - (anglicky)eol.org
- (anglicky)mycobank.org
- (slovensky)nahuby.sk
- (česky)popis na www.atlashub Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine.
- (česky)popis na botany.cz
- (česky)popis na houbareni.cz
