Pax Sinica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pax Sinica, česky „čínský mír“, je latinská fráze používaná pro označení období míru ve východní Asii zaručené čínskou hegemonií. Termín je vytvořen analogicky k pax Romana, „římskému míru“ uvnitř římské říše v prvních dvou staletích n. l. Za dobu pax Sinica jsou považována období vlády dynastií Chan, Tchang a Ming. V těchto obdobích byla Čína díky své politické, hospodářské, vojenské a kulturní moci dominantní civilizací v regionu.

Chanské období pax Sinica se časově shodovalo s dobou „římského míru“ na západním okraji euroasijského kontinentu,[1] což podpořilo dálkový obchod a cestování. Jak pax Sinica, tak pax Romana se zhroutily kolem roku 200.[2]

Tchangská Čína (618–907) ustavila další pax Sinica, jeden ze zlatých věků Číny. Hospodářství, obchod, kultura a věda kvetly a dosáhly nových výšin.[3] V počátcích říše Tchang, především za vlády císaře Tchaj-cunga, si Číňané podřídili turkické kmeny ve stepích na severu od Číny, což zajistilo mír a bezpečnost obchodních cest. Tchangské hlavní město Čchang-an se proměnilo v kosmopolitní metropoli, v níž žili klerici a mniši, obchodníci a poslové z Indie, Persie, Arábie, Sýrie, Koreje a Japonska.[3]

V případě říše Ming je pojem pax Sinica, resp. pax Ming, používán při popisu mingské námořní expanze a politické kontroly moří jihovýchodní Asie a Indického oceánu v první polovině 15. století.[4]

V souvislosti s růstem významu a síly Číny koncem 20. a v 21. století a následnými geopolitickými změnami se pojem pax Sinica objevil i v diskuzích o budoucím uspořádání čínského okolí.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pax sinica na anglické Wikipedii.

  1. PLOTT, John C. Global History of Philosophy. Delhi: Motilal Banarsidass, 1989. ISBN 9788120804562. S. 57. 
  2. Encyclopedia of world environmental history. Příprava vydání Krech III, Shepard; McNeil, J.R.; Merchant, Carolyn. New York: Routledge, 2004. ISBN 9780415937337. S. 135. 
  3. a b MAHBUBANI, Kishore. The New Asian Hemisphere: The Irresistible Shift of Global Power to the East.. New York: PublicAffairs, 2009. ISBN 9781586486280. S. 149. 
  4. WADE, Geoffrey. Ming China and Southeast Asia in the 15th Century: A Reappraisal. Working Paper Series [PDF]. 2004-07 [cit. 2011-8-19]. Čís. 28, s. 13 a 21. [dále jen Wade (2004)]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-09. 
  5. Pax-Sinica: Why the U.S. should hand over Afghanistan and Central Asia to China

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KIM, S.S, China's Pacific Policy: Reconciling the Irreconcilable, International Journal, 1994.
  • Kueh, Y.Y. (2012). Pax Sinica: Geopolitics and Economics of China's Ascendance
  • TERMINSKI, Bogumil, (2010), The Evolution of the Concept of Perpetual Peace in the History of Political-Legal Thought, Perspectivas Internacionales, vol. 10: 277-291.
  • YEOH, Kok Kheng, (2009), Towards Pax Sinica?: China's rise and transformation : impacts and implications, University of Malaya.
  • ZHANG, Yongjin, (2001), System, empire and state in Chinese international relations, Review of International Studies, vol. 27: 43-63.