Pavel Zabelin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Zabelin
Celé jménoPavel Vitaljevič Zabelin
Datum narození30. června 1995 (28 let)
Místo narozeníBělorusko Grodno, Bělorusko
Výška1,95 m
Klubové informace
Současný klubKazachstán Tobol Kostanaj
Číslo dresu13
Pozicezáložník
Mládežnické kluby*
2011–2014 Bělorusko Něman Grodno
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2011—2020
2016
2016—2017
2021—2023
2021
2021
2023–		 Bělorusko Něman Grodno
→Bělorusko Baranavičy
→Bělorusko Granit Mikaševičy
Bělorusko Šachtěr Salihorsk
→Bělorusko Něman Grodno
→Uzbekistán Andižan
Kazachstán Tobol Kostanaj		 007900(7)
001300(4)
00440(13)
003200(2)
001400(2)
001400(3)
000800(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2015 Bělorusko Bělorusko U21 00100(0)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 12. září 2023
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 12. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Vitaljevič Zabelin (bělorusky Павел Віталевіч Забелін; * 30. června 1995, Grodno) je běloruský fotbalový záložník, mládežnický reprezentant, hráč kazachstánského klubu Tobol Kostanaj.

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval sportovní školu grodenského klubu Něman, od roku 2011 nastupoval za rezervní tým. V sezóně 2013 měl pevné místo v sestavě rezervního týmu a stal se jeho kapitánem. V následující sezóně debutoval v prvním týmu, když v zápase proti Dněpru Mohylev vystřídal v 83 minutě.

Před sezónou 2015 byla řada mladých hráčů zařazena do A-týmu, mezi nimi i Zabelin. 4. dubna 2015 vstřelil první gól za Něman v zápase proti FK BATE v odvetném zápase čtvrtfinále fotbalového poháru (celkový výsledek 1:2).

V dubnu 2016 odešel do Baranavičy na hostování[1], od července téhož roku hostoval v mikaševičském Granitu.[2] Za Granit pravidelně nastupoval v základní sestavě. V zápase posledního kola proti Belšině Babrujsk vstřelil branku z pětatřiceti metrů, ale mimořádná trefa mikaševičský klub v nejvyšší soutěži nezachránila. Proto se po konci sezóny vrátil do Němanu.[3].

V lednu 2017 zahájil přípravu na sezónu v Němanu, se kterým v únoru podepsal tříletou smlouvu,[4] přesto se v březnu vrátil do Granitu[5] a v sezóně 2017 se s 12 brankami stal nejlepším střelcem mužstva.

V lednu 2018 byl poslán na hostování do klubu nováčka Vysšej ligy Smaljavičy, avšak po dvou týdnech byla smlouva zrušena.[6][7] Pak se zvažovalo hostování v minském klubu Krumkačy, ale klub nesplnil licenční podmínky pro účast v nejvyšší soutěži, a tak se Zabelin vrátil do Němanu. Zde většinou nastupoval za B-mužstvo a s devatenácti góly se stal nejlepším střelcem soutěže rezervních týmů. Za první tým sehrál devět ligových a dvě pohárová utkání.

V sezóně 2019 nastupoval za první tým častěji a na konci sezóny byl obvykle v základní sestavě. V prosinci 2019 prodloužil smlouvu do konce roku 2020.[8]. V následujícím ročníku dostal pevné místo v základní sestavě a vstřelil sedm branek.

V lednu 2021 přestoupil do salihorského Šachtěru[9]. Zde však na začátku sezóny nenastupoval, a proto se v březnu vrátil na hostování do Němanu.[10], kde opět nastupoval v základu. V červenci 2021 byl stažen z hostování a zapůjčen do uzbekistánského Andižanu.[11]. Po vzájemném souhlasu odešel v červnu 2023 ze salihorského klubu[12] a v červenci přestoupil do kazachstánského klubu Tobol Kostanaj.[13]

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 nastoupil k jedinému zápasu v běloruské reprezentaci do 21 let proti Ukrajině.

V květnu 2023 byl zařazen do širšího reprezentačního výběru.[14]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Bělorusko FK Šachtěr Salihorsk

  • vítěz běloruského superpoháru – (2021, 2023)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kvůli korupčnímu skandálu byl Šachtěr Salihorsk posléze zbaven titulu.[15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Забелин, Павел Витальевич na ruské Wikipedii.

  1. ↑ «Барановичи» арендовали у «Немана» Павла Забелина [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-07. (rusky) 
  2. ↑ Василючек, Забелин, Ковалюк и ещё три игрока подписали контракты с «Гранитом» [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-28. (rusky) 
  3. ↑ У 19 игроков «Немана» истекли контакты [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-13. (rusky) 
  4. ↑ Забелин подписал 3-летний контракт с «Неманом» [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31. (rusky) 
  5. ↑ «Гранит» начал подготовку к сезону в первой лиге лишь на этой неделе [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31. (rusky) 
  6. ↑ "Неман" отдал Забелина в аренду "Смолевичам" [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-21. (rusky) 
  7. ↑ «Неман» отдал Шишлова и Бетеню в аренду, прекращена аренда Забелина в «Смолевичи» [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31. (rusky) 
  8. ↑ "Неман" продлил контракт с Забелиным [online]. [cit. 2020-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-04. (rusky) 
  9. ↑ "Шахтер" объявил о подписании Забелина [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09. (rusky) 
  10. ↑ "Неман" объявил об аренде у "Шахтера" Забелина [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-27. (rusky) 
  11. ↑ Забелин, Совпель и Владислав Васильев перешли в узбекский "Андижан" [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-02. (rusky) 
  12. ↑ Павел Забелин покидает клуб [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-12. (rusky) 
  13. ↑ Официально: Забелин сменил "Шахтер" на "Тобол" [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-12. (rusky) 
  14. ↑ Расширенный состав национальной сборной [online]. 2023-05-23 [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-18. (rusky) 
  15. ↑ PROCHÁZKA, Václav. Tvrdý trest za aféru! Nejlepší fotbalový klub v zemi přichází o Ligu mistrů. Sport.cz [online]. 2023-05-12 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Zabelin&oldid=23181239“