Paul Petschek
| Paul Petschek | |
|---|---|
| Narození | 21. června 1886 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. srpna 1946 (ve věku 60 let) |
| Povolání | bankéř a podnikatel |
| Rodiče | Isidor Petschek |
| Příbuzní | Julius Petschek (strýc) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Paul Petschek (21. června 1886, Praha[1] – 18. srpna 1946) pocházel z pražské židovské bankéřské a podnikatelské rodiny Petschků.
Paul Petschek byl členem úspěšné židovské bankéřské rodiny, která roku 1920 založila bankovní dům Petschek a spol. Paul Petschek se narodil jako syn Isidora Petschka.
Doktorát získal za chemii. Spolu s bratry Ottem, Friedrichem a Hansem a strýcem Juliem Petschkem a jeho synem Waltrem založil v listopadu roku 1920 vlastní bankovní dům Petschek a spol. (Bankhaus Petschek & Co.),[2] pro který byl v letech 1923–1929 podle návrhů architekta Maxe Spielmanna postaven jako sídlo Petschkův palác. Paul od října 1928 zastupoval rodinné zájmy v Německu, kde žil v Berlíně-Wannsee. Od května 1936 byl zástupcem rodiny v Londýně.[3]
Rodinnou rezidenci si vybudoval v Bubenči stejně jako jeho bratři Friedrich a Otto (1882–1934).
Po roce 1945 se vila Otto Petschka stala rezidencí velvyslanců USA a v rezidenci Friedricha Petschka sídlí velvyslanectví Ruské federace.[4] Podle seznamu nemovitého majetku rodiny Petschků a Gellertů vypracovaného pravděpodobně po skončení druhé světové války byla posledním majitelem pozemku v Pelléově ulici (stp. 24 s parkem – Čínské velvyslanectví) Marianna Gellertová.[5][pozn. 1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Nemovitý majetek Paula Petschka v Bubenči seznam neobsahuje, je zde uveden jen jako spolumajitel čp. 1623, Washingtonova 7.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Paula Petschka židovské náboženské obce v Praze
- ↑ Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy, nakl. Tilia, 2009. S. 338. [Dále jen Krejčová]
- ↑ "Krejčová", s. 334.
- ↑ Velvyslanectví USA v České republice: Rezidence velvyslance USA. [cit. 2018-01-02] Dostupné z WWW.
- ↑ "Krejčová", s. 341.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938-1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938-1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. ISBN 978-80-86904-35-1. S. 331 - 415.
- SVOBODA, Jan E.. Praha stoletá (4) K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu. In: Staletá Praha, Ročník XXX. / 2014 / č. 1. S. 91-92. pdf. Dostupné online[nedostupný zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Petschek na Wikimedia Commons - Paul Petschek na geni.com/people
- Technische Universität Berlin Architekturmuseum: Wohnhaus Dr. Paul Petschek [německy]
- Newsletter 45, August 2014, Haus der Wannsee-Konferenz: Villencolonie Alsen und der SDAm Großen Wannsee. pdf. [německy]
