Paul-Albert Kausch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paul-Albert Kausch
Narození 3. březen, 1911
Flag of the German Empire.svg Jädersdorf, Německé císařství
Úmrtí 27. říjen, 2001
Německo Německo
Vojenská kariéra
Hodnost SS-Obersturmbannführer
Sloužil Flag of Germany (1935–1945).svg Třetí říše (do roku 1944)
Složka Flag of the Schutzstaffel.svg Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka 1. tanková divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“
5. tanková divize SS „Wiking“
11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“
Velel SS-Panzer Abteilung 11 „Herman von Salza“
Války Druhá světová válka
Bitvy Bitva o Francii
Bitva u Narvy
Kurónská kapsa
Vyznamenání Rytířský kříž s dubovými ratolestmi

Paul-Albert Peter Kausch (3. březen, 1911 - 27. říjen, 2001) byl německý důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Obersturmbannführer a zároveň držitel rytířského kříže železného kříže.

Mládí a počátky druhé světové války[editovat | editovat zdroj]

Paul-Albert Kausch se narodil 3. března roku 1911 ve městě Jädersdorf v Pomořansku jako syn důstojníka, který padl v první světové válce roku 1914. Poté co vystudoval státní učiliště v Postupimi nastoupil na tělovýchovnou fakultu v Berlíně.

V červnu roku 1933 však vstupuje do SS a je přidělen ke Leibstandarte-SS. Poté se přihlásí na důstojnickou školu SS (SS-Junkerschule) v dolnosaském Braunschweigu.

Na začátku války se v roce 1940 účastní vojenského tažení ve Francii, kde získává oba stupně železného kříže. Následně je však v listopadu téhož roku převelen ke 5. tankové divizi SS „Wiking“, kde slouží jako pobočník velitele divize SS-Obergruppenführera Felixe Steinera.

Od srpna roku 1941 až do počátku ledna roku 1942 slouží v hodnosti SS-Hauptsturmführer (kapitán) jako velitel 1. oddílu z 5. dělostřeleckého pluku divize Wiking. Poté je 4. ledna roku povýšen na SS-Sturmbannführera (major).

Východní fronta[editovat | editovat zdroj]

V února roku 1943 je Kausch pověřěn organizací SS-Panzer-Abteilung 11 "Nordland" (později známé jako "Hermann von Salza").

O Vánocích roku 1943 je Kausch odvelen na východní frontu, kde bojuje se svojí tankovou jednotkou po boku 502. těžkého pancéřového oddílu Wehrmachtu pod velením poručíka Otto Cariuse na předměstí města Narva. Zde se podařilo odrazit silný sovětský útok, i když velké množství tankistů bylo převedeno k pěchotě. Tímto vítězstvím se podařilo utvořit předmostí na Narvu. Velkou měrou za to může i SS-Oberscharführer Philipp Wild, který byl za tento čin vyznamenán rytířským křížem. Po 5 měsících akcí u města Narva je Kausch povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer (podplukovník).

Získání rytířského kříže[editovat | editovat zdroj]

V červenci roku 1944 je Kausch jmenován velitelem bojové skupiny (Kampfgruppe) pro oblast bažin kolem Lipsustrasse, kde se nacházely i zbytky 11. ženijního praporu a jeho bývalí tankisté převedení k pěchotě. Pouze s malým počtem mužů se Kausch snaží udržet linii, ale sovětské jednotky prorazí skrz 11. ženijní prapor a jsou blízko Kauschovy velitelské pozice.

Pouze s ručními granáty, puškou StG44, ale bez vojenského pláště a čepice začne Kausch bojovat společně se svojí malou jednotkou. Poté Kausch nechá stáhnout své muže a nechá navést dělostřeleckou palbu na své vlastní pozice. Krátco poté přijede pro Kausche obrněný transportér a odveze jej do bezpečí. Za tuto akci je dne 23. srpna roku 1944 SS-Obersturmbannführer Kausch vyznamenán Rytířským křížem.

Poté, co se Kausch stáhuje pryč z bažin, tak se dále účastní bojů v Kurónsku a za nedlouho je raněn. Polní nemocnici v Tallinnu však zanedlouho opouští a znovu se připojuje ke své jednotce. V říjnu roku 1944 začnou být německé jednotky evakuovány přes Baltské moře a vrací se do říše, avšak 1. rota zůstává v Kurónsku až do února roku 1945.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1]