Papinův hrnec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
moderní tlakový hrnec

Papinův hrnec je silnostěnný hrnec sloužící k vaření za vyššího tlaku, než je běžný atmosférický tlak. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty vaření (120 °C až 130 °C, teplota varu vody za normálního tlaku je asi 100 °C), a tím i rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi Denisu Papinovi, jenž jej poprvé sestrojil roku 1679. Nešlo ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem Papinova hrnce měl být kerotakis, tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou Marií Židovkou (Prorokyní) ve 2. století v severní Africe.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Důležitou součástí hrnce je poklice, jíž je hrnec neprodyšně uzavřen. Poklice je opatřena otvorem, uzavřeným těžkou, ale pohyblivou zátkou, jež funguje jako pojistný ventil. Propouští přebytečnou páru, a tak zamezuje nebezpečnému zvýšení tlaku, které by mohlo vést k roztržení hrnce a výbuchu. Pro zvýšení bezpečnosti má Papinův hrnec navíc tepelnou pojistku, která se při nebezpečném zvýšení teploty roztaví a uvolní páru z hrnce. Nadto mají mnohé moderní hrnce neselhatelnou přetlakovou pojistku v podobě otvoru v pokličce, jímž se v případě přetlaku mechanicky vytlačí část těsnění.

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Při vaření v Papinově hrnci dochází k úsporám času a energie. I tužší plátky hovězího masa (z falešné svíčkové, nebo z pera) jsou měkké cca po 20–60 minutách, zatímco při dušení pod poklicí je nutno počítat až s hodinami a maso je třeba předem naložit do oleje nebo loje. Drůbeží kostry ze současných velkochovů se rozvaří za cca 30-60 minut tak, že je možné je beze zbytku pozřít.[zdroj?]

Orientační časy vaření některých vybraných potravin[editovat | editovat zdroj]

Čas vaření se začíná počítat od dosažení varného tlaku, což se u většiny moderních tlakových hrnců pozná podle objevení se (barevného) ukazatele. Po skončení vaření se obvykle ještě nechává hrnec "dojít" 3-10 minut na vypnutém sporáku bez přísunu tepla.

Potravina Čas vaření
Brambory 7-9 min
Rýže 12-15 min
Čočka předem namočená 12-20 min
Sója předem namočená 20-30 min
Hovězí guláš 20 min
Malé vepřové kostky dušené 5 min

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Zvýšený tlak při vaření v Papinově hrnci představuje jisté riziko. Většina negativních názorů vychází z dramatických zkušeností s vytržením pojistky při varu u starých hliníkových hrnců, k čemuž docházelo kvůli ucpání ventilu. Při náhlém poklesu tlaku dojde v přehřáté kapalině k bouřlivému varu, který může vyvrhnout vařený pokrm do okolí. Ani dnes není dobré do hrnce přidávat větší množství naťového koření (bazalky, majoránky, rozmarýny, tymiánu), aby se neucpaly otvory v pojistkách. Stejně tak není vhodné hrnec příliš naplnit, neboť hrozí velmi rychlý nárůst tlaku při vaření. Nedoporučují se ani příliš „výhodné“ supermarketové výprodeje, kde hrozí riziko nižší kvality a bezpečnosti výrobků.[zdroj?] Moderní tlakové hrnce se obvykle vyrábějí z nerezové oceli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mary the Jewess and the Origins of Chemistry [online]. knowledgestore2.fbk.eu, [cit. 2016-01-12]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]