Palác Podstatských z Prusinovic
| Palác Podstatských z Prusinovic | |
|---|---|
 průčelí paláce | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Přestavba | 2. polovina 18. století |
| Pojmenováno po | rod Podstatských z Prusinovic |
| Poloha | |
| Adresa | Michalská 206/2, Olomouc,  Česko |
| Ulice | Michalská |
| Souřadnice | 49°35′38,39″ s. š., 17°15′9,88″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 13656/8-3653 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Podstatských z Prusinovic je výstavný, barokně přestavěný dům v historickém centru Olomouce na nároží Ztracené a Michalské ulice, který je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dům leží na dvou středověkých parcelách na rozcestí mezi hlavním náměstím s areálem fojtství (dnešní Mahlerova ulice) a Michalským návrším. Původně existovaly dva domy se samostatnými vstupy, jeden z Michalské, druhý ze Ztracené ulice. První známý majitel domu v roce 1443 se jmenoval Mikuláš Zews (Sews) a dům zůstal v držení rodiny dlouhá léta. Od poloviny 16. století byl dům převážně majetkem šlechtických rodin, jako byli Šlechtové z Mitenperka, Nekšové z Landeka a Říkovští z Dobrčic. Během pobělohorských konfiskancí se v roce 1635 dostal do rukou Podstatských z Prusinovic, kteří ho vlastnili až do roku 1794. Za jejich působení byl přestavěn v barokním slohu.[2][3] Potom se vystřídalo několik majitelů, od roku 1827 se připomíná jako majitel Vavřinec Padovec, který zde otevřel vinárnu. Restaurační provoz v přízemí domu zůstal zachován do současnosti.[4][5]
Dům prošel zásadní úpravou počátkem 20. století. Bylo přistavěno třetí patro a upraven interiér pro bytové účely. Během komunistického režimu byl dům ve vlastnictví města. Z rozhodnutí olomouckého magistrátu byl v roce 2010 prodán soukromému subjektu.[6][7] V roce 2017 byla provedena rekonstrukce čelní fasády.[8]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Tři křídla domu obklopují malý dvůr. Hlavní křídlo je obráceno do Ztracené ulice čtyřpodlažní pětiosou fasádou, do ulice Michalské pak vede delší trakt s devíti okenními osami. Ze středověku se dochovaly valeně klenuté sklepy. Dům prošel renesanční a počátkem 18. století barokní přestavbou, která je patrná především na průčelí do Ztracené ulice. Fasáda je členěna pilastry, linie oken v prvním patře zvýrazněna trojúhelníkovými a obloukovými frontony. Vchod do domu je přes kamenný portál s erbovním štítem rodu Podstatských. Boční průčelí je jednoduché s profilovaným klasicistními šambránami. Přízemí, ve kterém je umístěna restaurace, má velká okna s půlkruhovými záklenky, od horních pater je odděleno výraznou římsou. Dvorní fasáda je hladká, v rohu vnitřního dvora zůstaly zachovány dřevěné patrové uzavřené balkony.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ palác Podstatských z Prusinovic [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel; BLÁHA, Josef, aj. Horní náměstí v Olomouci. Olomouc: Muzeum umění, 1995. ISBN 80-85227-20-7. S. 91–92.
- ↑ SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 104.
- ↑ HEGR, Jan. Hospodské okénko: Plzeň už za císaře pána. V devadesátkách hospoda U Kejklíře [online]. Olomoucký report, 2022-04-26 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
- ↑ ČERMÁK, Miloslav. Olomoucké hospody, zájezdní hostince, hotely, vinárny a kavárny v minulosti. Olomouc: Memoria, 2004. ISBN 80-85807-25-4.
- ↑ KLIMKOVÁ, Petra. Vysvědčení primátora: Novotný prospěl. Oznámkujte olomouckou radnici. iDNES.cz [online]. 2010-10-01 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Prodané nemovité věci v období 2006–2014. www.anoolomouc.cz [online]. 2011 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Palác Podstatských z Prusinovic. www.vitosov.cz [online]. Vápenka Vitošov [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Podstatských z Prusinovic na Wikimedia Commons
