Pacoldova vápenka
| Pacoldova vápenka | |
|---|---|
 vápenka ve Velké Chuchli | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2. polovina 19. století |
| Poloha | |
| Adresa | V Dolích 205/19, Praha 5 - Velká Chuchle,  Česko |
| Ulice | V dolích |
| Souřadnice | 50°0′52,07″ s. š., 14°22′16,61″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40801/1-1691 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pacoldova vápenka je bývalý průmyslový areál v Praze-Velké Chuchli v její západní části při silnici do Slivence. Je pojmenovaná po svém konstruktérovi, kterým byl profesor České techniky v Praze Jiří Pacold (1834 - 1907). Pacoldův patent umožňoval zpracovávat netříděný vápenec. Jako unikátní technická stavba je vápenka chráněna jako kulturní památka České republiky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vápenka podle patentu prof. Pacolda byla ve Velké Chuchli postavena ještě před rokem 1880, kdy byla zastavena výstavba pecí tohoto druhu a dál byly stavěny už jen pece kruhové. Provoz ukončila počátkem 1. světové války, ale zásluhou obchodníka Šurana zde byla výroba obnovena roku 1935. Definitivní konec provozu nastal roku 1938 a vápenec těžený v této lokalitě zpracovávala kruhová vápenka v Hlubočepích.
Po roce 1948 přešel areál do majetku státu a začal chátrat. Roku 1966 byla vápenka prohlášena technickou památkou, ale její stav byl neutěšený. Její zdi se částečně zbortily a musela být stažena kovovými pásy. Docházelo také k vybourávání vzácné šamotové vyzdívky a zavážení odpadky.
Koncem 70. let 20. století se z rozhodnutí památkového úřadu dostala do majetku ONV Praha 5. Ten zamýšlel obnovu zdejšího provozu pro výrobu speciálních struktur, které by byly využívány k rekonstrukcím historických objektů. To však bylo zamítnuto pro exhalace z nedaleké radotínské cementárny. Další podnět pro záchranu památky podali pracovníci Sekce ochrany průmyslového dědictví z Národního technického muzea. Pod vedením ing. arch. Tomáše Šenbergra zpracovali studenti ČVUT studii na opravu a budoucí zasazení vápenky do krajiny a zároveň byly vyčleněny prostředky na její základní konzervaci.
Po roce 1989 byla vápenka vrácena v restituci a její nový majitel provedl nejnutnější opravy.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vápenku tvoří dvě spojené vápenické pece, které jsou dvojité. Každá z pecí má po dvou samostatných válcových šachtách, které vrcholí dvojicemi komínů. Ve třetině výšky šachet do nich ústí tři roštová topeniště, u své paty mají každá dva vybírací otvory. Vápenec pro výpal byl těžen v nedalekém lomu pod Homolkou a přepravován ruční kolejovou drahou s rozchodem 450 mm. Do pecí byl zavážen pomocí výtahů a lávek (tyto konstrukce se nedochovaly).
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Areál byl ve 2. polovině 20. století využíván filmaři, kteří zde natáčeli komedie a detektivky, například film „Přísně tajné premiéry“ režiséra Martina Friče.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola: 16, Jihozápad. Č. 318, s. 267.
- HROMÁDKA, Tomáš a VYSLOUŽILOVÁ, Markéta, ed. Malá a Velká Chuchle. Praha: Maroli, 2010. 117 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86453-28-6. S. 54-55.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pacoldova vápenka na Wikimedia Commons - Technické památky: Pacoldova vápenka a dolomitový lom.
- Fabriky.cz: Pacoldova vápenka.
- Český rozhlas: Na jihozápadě Prahy stojí ojedinělá industriální památka. Jmenuje se Pacoldova vápenka. Jolana Nováková, 14.07.2016.
- Pacoldova vápenka a dolomitový důl. 25.09.2016. Fotografie
