Pacoldova vápenka

Pacoldova vápenka
vápenka ve Velké Chuchli
Základní informace
Výstavba	2. polovina 19. století
Poloha
Adresa	V Dolích 205/19, Praha 5 - Velká Chuchle, Česko Česko
Ulice	V dolích
Souřadnice	50°0′52,07″ s. š., 14°22′16,61″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40801/1-1691 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pacoldova vápenka je bývalý průmyslový areál v Praze-Velké Chuchli v její západní části při silnici do Slivence. Je pojmenovaná po svém konstruktérovi, kterým byl profesor České techniky v Praze Jiří Pacold (1834 - 1907). Pacoldův patent umožňoval zpracovávat netříděný vápenec. Jako unikátní technická stavba je vápenka chráněna jako kulturní památka České republiky.

Historie

Vápenka podle patentu prof. Pacolda byla ve Velké Chuchli postavena ještě před rokem 1880, kdy byla zastavena výstavba pecí tohoto druhu a dál byly stavěny už jen pece kruhové. Provoz ukončila počátkem 1. světové války, ale zásluhou obchodníka Šurana zde byla výroba obnovena roku 1935. Definitivní konec provozu nastal roku 1938 a vápenec těžený v této lokalitě zpracovávala kruhová vápenka v Hlubočepích.

Po roce 1948 přešel areál do majetku státu a začal chátrat. Roku 1966 byla vápenka prohlášena technickou památkou, ale její stav byl neutěšený. Její zdi se částečně zbortily a musela být stažena kovovými pásy. Docházelo také k vybourávání vzácné šamotové vyzdívky a zavážení odpadky.

Koncem 70. let 20. století se z rozhodnutí památkového úřadu dostala do majetku ONV Praha 5. Ten zamýšlel obnovu zdejšího provozu pro výrobu speciálních struktur, které by byly využívány k rekonstrukcím historických objektů. To však bylo zamítnuto pro exhalace z nedaleké radotínské cementárny. Další podnět pro záchranu památky podali pracovníci Sekce ochrany průmyslového dědictví z Národního technického muzea. Pod vedením ing. arch. Tomáše Šenbergra zpracovali studenti ČVUT studii na opravu a budoucí zasazení vápenky do krajiny a zároveň byly vyčleněny prostředky na její základní konzervaci.

Po roce 1989 byla vápenka vrácena v restituci a její nový majitel provedl nejnutnější opravy.

Popis

Vápenku tvoří dvě spojené vápenické pece, které jsou dvojité. Každá z pecí má po dvou samostatných válcových šachtách, které vrcholí dvojicemi komínů. Ve třetině výšky šachet do nich ústí tři roštová topeniště, u své paty mají každá dva vybírací otvory. Vápenec pro výpal byl těžen v nedalekém lomu pod Homolkou a přepravován ruční kolejovou drahou s rozchodem 450 mm. Do pecí byl zavážen pomocí výtahů a lávek (tyto konstrukce se nedochovaly).

Zajímavosti

Areál byl ve 2. polovině 20. století využíván filmaři, kteří zde natáčeli komedie a detektivky, například film „Přísně tajné premiéry“ režiséra Martina Friče.

Odkazy

Literatura

• BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola: 16, Jihozápad. Č. 318, s. 267.
• HROMÁDKA, Tomáš a VYSLOUŽILOVÁ, Markéta, ed. Malá a Velká Chuchle. Praha: Maroli, 2010. 117 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86453-28-6. S. 54-55.

Související články

• Berlova vápenka
• Velká Chuchle

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pacoldova vápenka na Wikimedia Commons
• Technické památky: Pacoldova vápenka a dolomitový lom.
• Fabriky.cz: Pacoldova vápenka.
• Český rozhlas: Na jihozápadě Prahy stojí ojedinělá industriální památka. Jmenuje se Pacoldova vápenka. Jolana Nováková, 14.07.2016.
• Pacoldova vápenka a dolomitový důl. 25.09.2016. Fotografie

Portály: Architektura a stavebnictví | Praha