Otto Sverdrup
| Otto Sverdrup | |
|---|---|
 Otto Sverdrup | |
| Narození | 31. října 1854 Bindal  Norsko |
| Úmrtí | 26. listopadu 1930 (ve věku 76 let) Sandvika Norsko |
| Místo pohřbení | Západní hřbitov |
| Povolání | námořník, polárník, objevitel |
| Ocenění | medaile Vega (1897) Medaile patrona (1903) Řád sv. Anny 2. třídy velkokříž Řádu svatého Olafa čestný doktorát Univerzity v St Andrews … více na Wikidatech |
| Děti | Otto Sverdrup |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otto Neumann Knoph Sverdrup (31. října 1854, Bindal – 26. listopadu 1930, Sandvika) byl norský námořník, polárník a objevitel. Spolu s Nansenem a Amundsenem patří mezi tři nejvýznamnější norské polárníky.
Přejezd Grónska[editovat | editovat zdroj]
V roce 1888 se Sverdrup a další čtyři muži zúčastnili Nansenovy grónské expedice, během které na lyžích překonali ostrov z východu na západ. Jednalo se o první zdokumentovaný přejezd Grónska v historii.
Nansenova expedice Fram[editovat | editovat zdroj]
V roce 1892 pomáhal Nansenovi při stavbě lodi Fram, která byla určena pro norské polární expedice. Když se Fram vydala v roce 1893 na slavnou Nansenovu expedici na sever, loď byla pod Sverdrupovým velením. Během cesty se Nansen a Johansen oddělili od posádky lodi a pokusili o postup na severní pól. Expedice trvala až do roku 1896 a Sverdrup bezpečně dovedl Fram zpět do Osla.
Expedice do Kanadského arktického souostroví[editovat | editovat zdroj]
V letech 1898–1902 se Sverdrup, opět na palubě lodi Fram, pokusil o obeplutí Grónska. Pokus se nezdařil a posádka přezimovala na Ellesmerově ostrově. V této části světa stále zůstávala bílá místa na mapě a Sverdrup pokračoval v mapování východní části Kanadského arktického souostroví, některé jím objevené ostrovy nesou jeho jméno, Sverdrupovy ostrovy. Expedice měla vědecký charakter, na palubě lodi byl kromě lékaře a kartografa též geolog, botanik a zoolog. Místo plánovaných tří zim se kvůli ledovému sevření zdrželi o jednu zimu déle. Tato Sverdrupova expedice se stala historicky nejúspěšnější polární expedicí co se týče rozlohy zmapovaného území – zmapovala 150 000 km² kanadské Arktidy. Historik vědy William Barr nazývá tuto expedici „jedním z nejpůsobivějších úspěchů, jakého kdy bylo dosaženo v polárním průzkumu“[1], a Peter Dawes ji považuje za „nejúspěšnější expedici v historii arktického výzkumu“.[2]
Expedice v Karském moři[editovat | editovat zdroj]
Sverdrup se později též zúčastnil dalších polárních výprav. Bylo to ve spolupráci s ruskými expedicemi v Karském moři.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Expedice Grónsko, 1888 -
Otto Sverdrup, před 1895 -
Sverdrup na palubě lodi Fram -
Expedice Fram po návratu, 1896 -
Otto Sverdrup, 1928
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Barr (1984), s. 73
- ↑ Peter R. Dawes: Per Schei (1875–1905) Archivováno 1. 7. 2020 na Wayback Machine. (PDF; 468 kB). In: Arctic. sv. 39, 1986, s. 106 f. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- William Barr: Otto Sverdrup (1854–1930) (PDF; 409 kB). In: Arctic 37, 1984, S. 72–73 (anglicky)
- William Barr: Otto Sverdrup to the Rescue of the Russian Imperial Navy Archivováno 24. 5. 2011 na Wayback Machine. (PDF; 1,4 MB). In: Arctic 27, 1974, S. 1–14 (anglicky)
- William James Mills: Exploring Polar Frontiers – A Historical Encyclopedia, Bd. 2, ABC-CLIO, 2003, S. 644–648. ISBN 1-57607-422-6 (anglicky)
- Gerard Kenney: Ships of Wood and Men of Iron. A Norwegian-Canadian Saga of Exploration in the High Arctic. Natural Heritage Books, Toronto 2005, ISBN 1-897045-06-9 (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Sverdrup na Wikimedia Commons
