Osvětimské album

Osvětimské album (německy Auschwitz Album) je jedinečný fotografický záznam holocaustu z druhé světové války. Sbírka fotografií pořízených v rámci nacistického německého tábora smrti je jediným dochovaným obrazovým důkazem o vyhlazovacím procesu uvnitř koncentračního tábora Osvětim (s výjimkou tří dalších fotografií pořízených vězni, které byly zveřejněny zvláštním komandem).

Historie

Totožnost autora fotografií nebyla nikdy zjištěna. Mohl jím být buď Ernst Hoffmann, nebo Bernhard Walter, oba dva muži z oddílu SS zodpovědní za snímání otisků prstů a fotografování identifikačních podobenek těch vězňů, kteří nebyli vybráni pro „vyhlazení“.

S výjimkou tří snímků pořízených zvláštním komandem je toto Osvětimské album jediným dochovaným fotografickým důkazem o vnitřním fungování koncentračního tábora Osvětim.

Album má 56 stran a obsahuje 193 fotografií. Původně v něm bylo fotografií více, ale před tím, než bylo darováno muzeu holocaustu v Izraeli v Yad Vashem, dostali některé z fotografií pozůstalí, kteří na nich poznali své příbuzné a přátele.

Obrázky dokumentují proces nově příchozích maďarských Židů na začátku léta roku 1944. Dokumentují vystupování židovských vězňů z vlaku, následující selekce, prováděné lékaři SS a dozorci v táboře, při kterém se oddělí ty, kteří byli považováni za vhodné k práci od těch, kteří měli být posláni do plynových komor. Fotograf zaznamenal skupiny lidí vybraných pro práci, a také ty, kteří byli vybráni na smrt. Fotograf také dokumentoval způsob fungování zóny zvané Kanada, kde byl tříděn ukořistěný osobní majetek vězňů, před odesláním do Německa.

To, že album přežilo válku je pozoruhodné, vzhledem k značnému úsilí ze strany nacistů, aby vše zůstalo utajeno.

Podobná fotografická alba

Historicky srovnatelným albem je snad pouze album fotografií Koncentračního tábora Sachsenhausen velitele Karla Otty Kocha s 500 snímky, 200 z toho úhledně popsanými z doby vzniku tábora v roce 1936 a 1937 v Oranienburgu, pozdní objev v moskevském tajném archivu.^[1]

Další srovnání je možné se čtyřmi fotografiemi zveřejněnými Georgem Didi-Hubermanem v roce 2007. Pořídil je jeden vězeň uvnitř v táboře.^[2] S propašovaným fotoaparátem se podařilo v srpnu 1944 řeckému vězni Alexovi, který byl nucen pracovat na speciální příkazy Sonderkommanda, pořídit dokumenty kremační jámy a tři fotografie žen čekajících na vpuštění do krematoria V.

Odkazy

Reference

↑ Das DHM berichtet von einer Fotoreportage in der Zeitschrift Münchner Illustrierte Presse, 16. července 1933, über eine propagandistische Fotoreportage der NSDAP, offenbar durch Himmler inspiriert, unter dem Titel Die Wahrheit über Dachau und den Untertitel Frühappell im Erziehungslager. Münchner Illustrierte Presse, Bericht vom 16. Juli 1933. Dieser Bericht bietet eine mögliche Erklärung zur offiziellen Anfertigung von Fotografien in KZ´s. Er ist allerdings nicht vergleichbar mit den hier genannten Fotografie-Serien.
↑ Didi-Huberman, 2007 - Rezension, Geschichte der Aufnahmen, viz Literatura

Literatura

Cornelia Brink in: Fotogeschichte. Beiträge zur Geschichte und Ästhetik der Fotografie. Archivováno 5. 10. 2007 na Wayback Machine. Marburg, Jonas-Verlag, Heft 95 (2005, Vortragsreihe an der Albert-Ludwigs-Universität Freiburg 2004; online die Rezension von Waltraud Burger)
Georges Didi-Huberman: Bilder trotz allem. Übersetzt aus d. Französischen von Peter Geimer. Mnichov: Wilhelm Fink Verlag 2007. 260 stran, 30 obrázků. ISBN 978-3-7705-4020-4
Israel Gutman, Bella Gutterman (Herausgeber): Das Auschwitz-Album. Die Geschichte eines Transportes. Übersetzt von Alma Lessing beim Wallstein Verlag, 2005. 276 Seiten. Herausgeber: Staatliches Museum Auschwitz-Birkenau, Polen und Yad Vashem, Israel. 2002. 278 stran. ISBN 965-308-149-7 a ISBN 3-89244-911-2
Serge Klarsfeld (Herausgeber): L’Album d’Auschwitz; bzw. The Auschwitz Album. Lili Jacob’s Album. New York: The Beate Klarsfeld Foundation 1980; bzw. Random House, New York 1981, bzw. Berlin: Das Arsenal 1995 (Lili Meiers Album).
Ota Kraus, Erich Kulka: The Death Factory: Document on Auschwitz, New-York, 1966 (anglicky). Auf dt. Die Todesfabrik bei Dietz, Berlin. 375 stran. ISBN 3-320-01636-9
Bedrich Steiner: Tragédia slovenských Židov. Dokumenty a fotografie. Bratislava 1949. (slovensky)
Teresa Swiebocka (vyd.): Auschwitz: A History in Photographs. Bloomington, Indiana University Press und Warsaw; Ksiazka i Wiedza, 1993 (anglicky).
Klaus Wiegrefe: Schöne Tage in Auschwitz. In: Spiegel, 39/2007, 24. září 2007, str. 60.

Související články

Hoecker Album

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Osvětimské album na Wikimedia Commons
The Auschwitz Album na stránkách Jad vašem. (anglicky)
Oliver Lustig's Text Presentation of Historic Holocaust Photographs from the Auschwitz Album

[1] Das DHM berichtet von einer Fotoreportage in der Zeitschrift Münchner Illustrierte Presse, 16. července 1933, über eine propagandistische Fotoreportage der NSDAP, offenbar durch Himmler inspiriert, unter dem Titel Die Wahrheit über Dachau und den Untertitel Frühappell im Erziehungslager. Münchner Illustrierte Presse, Bericht vom 16. Juli 1933. Dieser Bericht bietet eine mögliche Erklärung zur offiziellen Anfertigung von Fotografien in KZ´s. Er ist allerdings nicht vergleichbar mit den hier genannten Fotografie-Serien.

[2] Didi-Huberman, 2007 - Rezension, Geschichte der Aufnahmen, viz Literatura

[1]

[2]