Přeskočit na obsah

Ostřelování Grozného balistickými raketami

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostřelování Grozného
(říjen 1999)
Snímek obnoveného tržiště na ulici Míru v Grozném, které bylo v roce 1999 jedním z míst, kam dopadly balistické rakety
Snímek obnoveného tržiště na ulici Míru v Grozném, které bylo v roce 1999 jedním z míst, kam dopadly balistické rakety
CílČečenští civilisté
Mrtví lidé280
Zranění lidé260–400
Datum21. října 1999
MístoGroznyj
PachateléVladimir Putin[1]
Ozbrojené síly Ruské federace
Použité zbraněScud
Souřadnice
Groznyj
Groznyj
Poloha na mapě Čečenska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostřelování Grozného balistickými raketami byl masivní útok ruské armády raketami Scud (SS-1) v 21. říjnu 1999 na hlavní město separatistické Čečenské republiky Ičkerie na počátku druhé čečenské války. Celkem bylo zabito asi 280 neozbrojených čečenských civilistů (137 na místě a 143 na následky těžkých zranění) včetně žen, dětí, kojenců a lékařského personálu. Dalších 250–400 lidí bylo těžce raněno.

Exploze nastaly asi v 18:15 hodin v několika oblastech hlavního města, většinou v centru, včetně přeplněného venkovního centrálního tržiště a dětské nemocnice, kde zemřelo až 35 žen s novorozenci.

Ruský premiér Vladimir Putin tvrdil, že výbuchy byly výsledky „střetu mezi gangy“ a popřel informace, že by ruské síly byly zapojeny v událostech v Grozném. Později vyšlo najevo, že se jednalo o ruské rakety Scud (SS-1), odpálené ruskou armádou ze severoosetské ruské vojenské základny ve Vladikavkazu.[zdroj⁠?!]

Po útoku se ocitlo město bez elektrické energie a byla ztížena péče o raněné. Stovky raněných byly převáženy do sousedního Ingušska, sanitky zdržovala ruská armáda na nesčetných kontrolních stanovištích. Útok vyvolal masovou vlnu uprchlíků, kdy jen v několika následujících dnech uprchlo 177 000 lidí z města, než Rusko uzavřelo hranice. Později ruská armáda srovnala se zemí většinu města Groznyj.[1][2][3][4]

Odpovědnost za masakr

[editovat | editovat zdroj]

Podle Ireny Brežné, která za války v Čečensku působila jako válečná zpravodajka, podléhá užití raket země-země přímému schválení premiéra republiky, kterým byl Vladimir Putin.[1] Ruský velitel v Čečensku, generálmajor Vladimir Šamanov, řekl, že o rozhodnutí k útoku došlo na nejvyšší vládní úrovni. Stejný názor vyjádřil i prezident Ingušska Ruslan Aušev.[5][6]

Související články

[editovat | editovat zdroj]