Oscar Wilde (film)
| Oscar Wilde | |
|---|---|
| Původní název | Wilde |
| Země původu |  Spojené království Německo |
| Jazyk | angličtina |
| Délka | 118 min |
| Žánry | životopisný film LGBT film filmové drama |
| Předloha | Oscar Wilde |
| Námět | Richard Ellmann |
| Scénář | Julian Mitchell |
| Režie | Brian Gilbert |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Stephen Fry Jude Law Vanessa Redgraveová Jennifer Ehle Michael Sheen … více na Wikidatech |
| Produkce | Marc Samuelson Peter Samuelson |
| Hudba | Debbie Wiseman |
| Kamera | Martin Fuhrer |
| Střih | Michael Bradsell |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 17. října 1997 30. dubna 2009 |
| Produkční společnost | Capitol Films |
| Distribuce | PolyGram Filmed Entertainment Netflix |
| Rozpočet | 10 mil. $[1] |
| Tržby | 2 mil. $[2] |
| Oscar Wilde na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oscar Wilde je britský hraný film z roku 1997, který režíroval Brian Gilbert. Scénář napsal Julian Mitchell podle Wildovy bibliografie z roku 1989 oceněné Pulitzerovou cenou, kterou napsal Richard Ellmann. Film zachycuje životní osudy britského literáta Oscara Wilda od jeho přednáškového turné po USA v roce 1882 až do doby krátce před jeho smrtí v roce 1900. Ve filmu jsou citovány úryvky z Wildova díla, především Sobecký obr ze sbírky Šťastný princ a jiné pohádky
Děj[editovat | editovat zdroj]
Po svém návratu z Ameriky se Wilde žení s Constance Lloyd a mají spolu dva syny. Pozvolna objevuje svou homosexualitu díky Robertu Rossovi. Poznává se s lordem Alfredem Douglasem, se kterým navazuje dlouhodobý vztah. Wilde má úspěch se svými komediemi Vějíř lady Windermerové a Jak je důležité míti Filipa. Když otec Alfreda Douglese, markýz z Queensberry Wilda urazí, ten ho zažaluje za urážku na cti, ovšem neúspěšně. Naopak on sám je vyšetřován pro zločin proti smilstvu a v následném soudním procesu odsouzen ke dvěma letům nucených prací. Ve vězení pracuje ve šlapacím kole a sepisuje dílo De Profundis. Po svém propuštění je finančně zruinován a musí odejít do exilu. Navštěvuje hrob své manželky, než na naléhání Roberta Rosse odjede do Paříže. Film končí opětovným shledáním Oscara Wilda a lorda Alfreda Douglase.
Historické pozadí[editovat | editovat zdroj]
Jednou přidanou postavou oproti skutečnosti je lady Mount-Temple, která zde vystupuje jako umírněný protiklad k excentrické markýze z Queensberry. Další odchylkou od Wildova skutečného života je jeho návštěva u hrobu Constance po propuštění z vězení a před setkáním s lordem Alfredem Douglasem, neboť Constance zemřela ve skutečnosti až rok poté. Také dodatek „Wife of Oscar Wilde“ byl na její náhrobní kámen vytesán až o několik let později.
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Stephen Fry | Oscar Wilde |
| Jude Law | Lord Alfred Douglas |
| Jennifer Ehle | Constance Wilde |
| Michael Sheen | Robbie Ross |
| Vanessa Redgrave | Lady Wilde |
| Judy Parfitt | Lady Mount-Temple |
| Zoë Wanamaker | Ada Leverson |
| Tom Wilkinson | markýz z Queensberry |
| Gemma Jones | Lady Queensberry |
| Ioan Gruffudd | John Gray |
| Albert Welling | Arthur |
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Ceny
- Mezinárodní filmový festival v Seattlu: Stephen Fry (nejlepší herec)
- Ivor Novello Awards: Debbie Wiseman (filmová hudba)
- Nominace
- Zlatý glóbus: Stephen Fry (nejlepší herec v hlavní roli)
- Filmová cena Britské akademie: Jennifer Ehle a Zoë Wanamaker (nejlepší herečka ve vedlejší roli)
- Evening Standard British Film Award: Jude Law (Vielversprechendste Nachwuchsleistung), Maria Djurkovic (výprava)
- Chlotrudis Award: Stephen Fry (nejlepší herec v hlavní roli)
- GLAAD Media Award: mimořádný film
- Satellite Award: Stephen Fry (nejlepší herec)
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (anglicky) Oficiální stránky Archivováno 21. 5. 2018 na Wayback Machine.