Oscar Mathisen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oscar Mathisen
Oscar Mathisen (1915)
Oscar Mathisen (1915)
Celé jméno Oscar Wilhelm Mathisen
Datum narození 4. října 1888
Místo narození Kristiania, Norsko
Datum úmrtí 10. dubna 1954 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí Oslo, Norsko
Rychlobruslařská kariéra
Reprezentace od 1907
Konec kariéry 1929
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
zlato 1908 Davos víceboj
zlato 1909 Kristiania víceboj
zlato 1912 Kristiania víceboj
zlato 1913 Helsingfors víceboj
zlato 1914 Kristiania víceboj
stříbro 1910 Helsingfors víceboj
Mistrovství Evropy
zlato 1909 Budapešť víceboj
zlato 1912 Stockholm víceboj
zlato 1914 Berlín víceboj
stříbro 1908 Klagenfurt víceboj
stříbro 1913 Petrohrad víceboj
bronz 1910 Viipuri víceboj

Oscar Wilhelm Mathisen (4. října 1888 Kristiania10. dubna 1954 Oslo) byl norský rychlobruslař.

V roce 1907 se poprvé zúčastnil světového šampionátu, následně se poprvé stal norským mistrem. O rok později premiérově zvítězil na Mistrovství světa. V dalších letech, do roku 1914, vyhrál i na MS 1909, 1912, 1913 a 1914 (počet pěti získaných titulů mistra světa překonal až Sven Kramer v roce 2013) a na evropských šampionátech v letech 1909, 1912 a 1914. Šampionem Norska se stal také v letech 1909, 1910, 1912, 1913 a 1915. Během své kariéry dosáhl 14 světových rekordů, z nichž ten v závodě na 1500 m z roku 1914 nebyl pokořen 23 let. Po první světové válce se Mathisen stal profesionálním rychlobruslařem a v roce 1920 vyhrál profesionální světový šampionát. Závodů se účastnil až do svých 40 let, poslední starty absolvoval v roce 1929. V roce 1954 zastřelil svoji ženu Sigrid, která trpěla těžkými depresemi, a následně spáchal sebevraždu.[1][2]

Jeho bratr Sigurd Mathisen byl rovněž rychlobruslař.

Na počest Oscara Mathisena, jednoho z nejúspěšnějších rychlobruslařů začátku 20. století, je od roku 1959 každoročně udělována cena Oscara Mathisena, která je určena pro nejúspěšnějšího rychlobruslaře sezóny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OLSEN, Inger Anne. Selvmordene vi sensurerer [online]. Aftenposten.no, 2011-10-19 [cit. 2015-03-06]. Dostupné online. (norsky) 
  2. BREKKE, Lasse Bruun. Da folkehelten ble drapsmann [online]. Side3.no, 2011-03-12 [cit. 2015-03-06]. Dostupné online. (norsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]