Přeskočit na obsah

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů je pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií každoročně od roku 1893 s výjimkou válečných let. Neoficiální šampionáty se uskutečnily v letech 1889–1891, 1940 a 1946. Do roku 1995 se mužské mistrovství konalo nezávisle na ženském, od roku 1996 se pořádají společné šampionáty.

  • V roce 1889 se závodilo na třech tratích: ½ míle (805 m) – 1 míle (1609 m) – 2 míle (3219 m).
  • V letech 1890–1892 se závodilo na čtyřech tratích: ½ míle (805 m) – 1 míle (1609 m) – 2 míle (3219 m) – 5 mil (8047 m).
  • Od roku 1893 se závodí na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).

Hodnocení

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 1889 se mistrem světa stal bruslař, který vyhrál všechny tři závody. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
  • V letech 1890–1907 se mistrem světa stal bruslař, který vyhrál nejméně tři ze čtyř závodů. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
  • V letech 1908–1925 byl používán bodovací systém (1 bod za první místo v závodě, 2 body za druhé místo, atd.). Celkový součet seřazený od nejmenšího počtu bodů vytvořil celkové pořadí bruslařů. Pravidlo, že závodník, který vyhraje nejméně tři závody, se automaticky stane mistrem světa, stále platilo a mohlo tak přebít počet bodů.
  • V letech 1926–1927 byl použit bodovací systém, kdy z každého závodu měl bruslař procentuální body vypočítané z jeho dosaženého času a tehdejšího světového rekordu. Seřazení dle počtu bodů od nejmenšího a pravidlo tří vyhraných závodů platilo jako v minulých letech.
  • Od roku 1928 je používán bodovací systém samalog. Do roku 1986 včetně nicméně stále platilo pravidlo tří vyhraných závodů, které přebíjelo bodování. V roce 1983 tak titul šampiona získal Rolf Falk-Larssen, který měl v celkovém součtu vyšší počet bodů, než stříbrný Tomas Gustafson.

Medailisté

[editovat | editovat zdroj]

Neoficiální šampionáty

[editovat | editovat zdroj]

Oficiální šampionáty

[editovat | editovat zdroj]

Medailové pořadí závodníků

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny pouze závodníci, kteří získali nejméně 2 zlaté medaile. V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1889–1891, 1940 a 1946.

Pořadí Jméno Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Nizozemsko Sven Kramer 9 0 3 12
2. Finsko Clas Thunberg 5 1 1 7
3. Norsko Oscar Mathisen 5 1 0 6
4. Norsko Ivar Ballangrud 4 4 3 11
5. Nizozemsko Rintje Ritsma 4 2 3 9
6. Nizozemsko Ard Schenk 3 2 2 7
7. Norsko Michael Staksrud 3 2 1 6
8. Sovětský svaz Oleg Gončarenko 3 2 0 5
Nizozemsko Patrick Roest 3 2 0 5
10. Norsko Johann Olav Koss 3 1 1 5
11. USA Eric Heiden 3 1 0 4
12. Norsko Hjalmar Andersen 3 0 0 3
Nizozemsko Jaap Eden 3 0 0 3
14. Nizozemsko Ids Postma 2 4 1 7
15. Norsko Bernt Evensen 2 1 3 6
16. USA Shani Davis 2 1 1 4
17. Norsko Knut Johannesen 2 1 0 3
18. Nizozemsko Kees Verkerk 2 0 3 5
19. Nizozemsko Hilbert van der Duim 2 0 2 4
20. Norsko Peder Østlund 2 0 0 2
Nizozemsko Gianni Romme 2 0 0 2
Rusko Nikolaj Strunnikov 2 0 0 2
Nizozemsko Hein Vergeer 2 0 0 2

Medailové pořadí zemí

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1889–1891, 1940 a 1946.

Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 40 19 30 89
2. NorskoNorsko Norsko 36 35 31 102
3. FinskoFinsko Finsko 9 10 3 22
4. Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 8 13 10 31
5. USAUSA USA 7 5 5 17
6. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 4 3 6 13
7. RuskoRusko Rusko 3 5 2 10
8. ItálieItálie Itálie 1 3 3 7
9. KanadaKanada Kanada 1 0 0 1
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 1 0 0 1
11. JaponskoJaponsko Japonsko 0 2 2 4
12. RakouskoRakousko Rakousko 0 1 2 3
13. Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo 0 1 1 2
14. FrancieFrancie Francie 0 1 0 1
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 0 1 0 1
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 0 1 0 1
17. BelgieBelgie Belgie 0 0 3 3
18. NěmeckoNěmecko Německo 0 0 1 1
19. nezávislý sportovec 0 0 1 1
neuděleno 5 15 15 35
  1. Wathén reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
  2. Strömsten reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
  3. Wickström reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
  4. Do emigrace v roce 1949 závodil Pajor za rodné Maďarsko. Mezinárodní bruslařská unie mu poté povolila účastnit se závodů, jako nezávislý bruslař reprezentoval samotnou unii. V roce 1952 již reprezentoval Švédsko.
  5. Do roku 1995 závodil Veldkamp za Nizozemsko, od roku 1996 reprezentoval Belgii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Allround Speed Skating Championships for Men na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]