Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů je pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií každoročně od roku 1893 s výjimkou válečných let. Neoficiální šampionáty se uskutečnily v letech 1889–1891, 1940 a 1946. Do roku 1995 se mužské mistrovství konalo nezávisle na ženském, od roku 1996 se pořádají společné šampionáty.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Tratě[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1889 se závodilo na třech tratích: ½ míle (805 m) – 1 míle (1609 m) – 2 míle (3219 m).
- V letech 1890–1892 se závodilo na čtyřech tratích: ½ míle (805 m) – 1 míle (1609 m) – 2 míle (3219 m) – 5 mil (8047 m).
- Od roku 1893 se závodí na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
Hodnocení[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1889 se mistrem světa stal bruslař, který vyhrál všechny tři závody. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
- V letech 1890–1907 se mistrem světa stal bruslař, který vyhrál nejméně tři ze čtyř závodů. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
- V letech 1908–1925 byl používán bodovací systém (1 bod za první místo v závodě, 2 body za druhé místo, atd.). Celkový součet seřazený od nejmenšího počtu bodů vytvořil celkové pořadí bruslařů. Pravidlo, že závodník, který vyhraje nejméně tři závody, se automaticky stane mistrem světa, stále platilo a mohlo tak přebít počet bodů.
- V letech 1926–1927 byl použit bodovací systém, kdy z každého závodu měl bruslař procentuální body vypočítané z jeho dosaženého času a tehdejšího světového rekordu. Seřazení dle počtu bodů od nejmenšího a pravidlo tří vyhraných závodů platilo jako v minulých letech.
- Od roku 1928 je používán bodovací systém samalog. Do roku 1986 včetně nicméně stále platilo pravidlo tří vyhraných závodů, které přebíjelo bodování. V roce 1983 tak titul šampiona získal Rolf Falk-Larssen, který měl v celkovém součtu vyšší počet bodů, než stříbrný Tomas Gustafson.
Medailisté[editovat | editovat zdroj]
Neoficiální šampionáty[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Místo | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|---|
| 1889 | Amsterdam | neuděleno | neuděleno | neuděleno |
| 1890 | Amsterdam | neuděleno | neuděleno | neuděleno |
| 1891 | Amsterdam | .svg){kind=small} Joe Donoghue |
neuděleno | neuděleno |
| 1892 | Amsterdam | Zrušeno kvůli špatnému ledu. | ||
| 1940 | Oslo |  Alfons Bērziņš |
 Harry Haraldsen |
Charles Mathiesen
|
| 1946 | Oslo | Odd Lundberg |
 Göthe Hedlund |
Charles Mathiesen
|
Oficiální šampionáty[editovat | editovat zdroj]
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Medailové pořadí závodníků[editovat | editovat zdroj]
V tabulce jsou uvedeny pouze závodníci, kteří získali nejméně 2 zlaté medaile. V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1889–1891, 1940 a 1946.
| Pořadí | Jméno | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. |  Sven Kramer |
9 | 0 | 2 | 11 |
| 2. |  Clas Thunberg |
5 | 1 | 1 | 7 |
| 3. | Oscar Mathisen |
5 | 1 | 0 | 6 |
| 4. | Ivar Ballangrud |
4 | 4 | 3 | 11 |
| 5. | Rintje Ritsma |
4 | 2 | 3 | 9 |
| 6. | Ard Schenk |
3 | 2 | 2 | 7 |
| 7. | Michael Staksrud |
3 | 2 | 1 | 6 |
| 8. |  Oleg Gončarenko |
3 | 2 | 0 | 5 |
| 9. | Johann Olav Koss |
3 | 1 | 1 | 5 |
| 10. |  Eric Heiden |
3 | 1 | 0 | 4 |
| 11. | Hjalmar Andersen |
3 | 0 | 0 | 3 |
| Jaap Eden |
3 | 0 | 0 | 3 | |
| 13. | Ids Postma |
2 | 4 | 1 | 7 |
| 14. | Bernt Evensen |
2 | 1 | 3 | 6 |
| 15. | Shani Davis |
2 | 1 | 1 | 4 |
| 16. | Knut Johannesen |
2 | 1 | 0 | 3 |
| 17. | Kees Verkerk |
2 | 0 | 3 | 5 |
| 18. | Hilbert van der Duim |
2 | 0 | 2 | 4 |
| 19. | Peder Østlund |
2 | 0 | 0 | 2 |
| Gianni Romme |
2 | 0 | 0 | 2 | |
 Nikolaj Strunnikov |
2 | 0 | 0 | 2 | |
| Hein Vergeer |
2 | 0 | 0 | 2 |
Medailové pořadí zemí[editovat | editovat zdroj]
V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1889–1891, 1940 a 1946.
| Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Nizozemsko |
38 | 18 | 29 | 85 |
| 2. | Norsko |
36 | 33 | 31 | 100 |
| 3. | Finsko |
9 | 10 | 3 | 22 |
| 4. | Sovětský svaz |
8 | 13 | 10 | 31 |
| 5. | USA |
7 | 5 | 5 | 17 |
| 6. | Rusko |
3 | 5 | 2 | 10 |
| 7. | Švédsko |
3 | 3 | 6 | 12 |
| 8. |  Itálie |
1 | 3 | 3 | 7 |
| 9. |  Kanada |
1 | 0 | 0 | 1 |
 Maďarsko |
1 | 0 | 0 | 1 | |
| 11. |  Japonsko |
0 | 2 | 1 | 3 |
| 12. |  Rakousko |
0 | 1 | 2 | 3 |
| 13. |  Východní Německo |
0 | 1 | 1 | 2 |
| 14. |  Francie |
0 | 1 | 0 | 1 |
 Spojené království |
0 | 1 | 0 | 1 | |
| Lotyšsko |
0 | 1 | 0 | 1 | |
| 17. |  Belgie |
0 | 0 | 2 | 2 |
| 18. |  Německo |
0 | 0 | 1 | 1 |
| 19. | nezávislý sportovec | 0 | 0 | 1 | 1 |
| — | neuděleno | 5 | 15 | 15 | 35 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Wathén reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
- ↑ Strömsten reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
- ↑ Wickström reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
- ↑ Do emigrace v roce 1949 závodil Pajor za rodné Maďarsko. Mezinárodní bruslařská unie mu poté povolila účastnit se závodů, jako nezávislý bruslař reprezentoval samotnou unii. V roce 1952 již reprezentoval Švédsko.
- ↑ Do roku 1995 závodil Veldkamp za Nizozemsko, od roku 1996 reprezentoval Belgii.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Allround Speed Skating Championships for Men na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (nizozemsky) Přehled medailistů z mistrovství světa ve víceboji, schaatsstatistieken.nl
