Maxilofaciální chirurgie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Maxilofaciální chirurgie je chirurgický obor, který se zabývá chirurgií dutiny ústní (lat. cavum oris), čelistí (lat. maxilla) a obličeje (lat. facies).

Odbornost[editovat | editovat zdroj]

V oboru pracují lékaři s atestací z maxilofaciální chirurgie nebo zubní lékaři (stomatologové) s atestací z orální a maxilofaciální chirurgie. (Český ekvivalent v názvech pracovišť: ústní, čelistní a obličejová chirurgie.)

Maxilofaciální chirurgie je zajímavá mj. proto, že náplní spojuje všeobecné a zubní lékařství. To je také důvodem, že v ČR i ve světě je pro maxilofaciální chirurgy obvyklé (v některých státech i povinné) absolvovat studium všeobecného i zubního lékařství. Z toho plyne často dotazovaný dvojí titul „doktora“ před jménem lékaře.

Maxilofaciální chirurgie je obor, který se stále vyvíjí. Pronikají do něj nové technologie jako tkáňové inženýrství, využívání kmenových buněk v regenerativní medicíně, 3D tisk, 3D plánování a navigované operace, endoskopie, mikrochirurgie nebo využití biomateriálů.

Náplň činnosti[editovat | editovat zdroj]

(Orální) a maxilofaciální chirurgové se zabývají zejména chirurgií:

Organizace[editovat | editovat zdroj]

  • Kliniky a oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie (orální a maxilofaciální chirurgie) jsou součástí téměř všech krajských a fakultních nemocnic v ČR.
  • Obor orální a maxilofaciální chirurgie je celosvětově etablovaný (Oral and Maxillofacial Surgery, Head and Neck Surgery).
  • Lékaře pracující v odbornosti maxilofaciální chirurgie nebo orální a maxilofaciální chirurgie sdružuje odborná skupina Společnost maxilofaciální chirurgie ČLS JEP.[1]

Specializační vzdělávání v maxilofaciální chirurgii a orální a maxilofaciální chirurgii[editovat | editovat zdroj]

Předatestační příprava v orální a maxilofaciální chirurgii[editovat | editovat zdroj]

Je vyhrazena pro absolventy magisterských vzdělávacích programů „Zubní lékařství“ a „Stomatologie“, zahrnuje nejméně pět let práce na akreditovaném pracovišti orální a maxilofaciální chirurgie při úvazku 1,0. Z toho povinné stáže na odděleních:

Dále zahrnuje povinné provedení mnoha chirurgických výkonů na hlavě a krku dle seznamu (logbook). Atestační zkouška se skládá z praktické části (atestační operace), teoretické části (ústní zkoušky) a prezentace atestační práce.

Předatestační příprava v maxilofaciální chirurgii[editovat | editovat zdroj]

Je vyhrazena pro absolventy magisterského vzdělávacího programu „Všeobecné lékařství“.

Skládá se z maxilofaciálněchirurgického kmene a vlastního specializačního výcviku. Maxilofaciálněchirurgický kmen zahrnuje podle vyhlášky č. 397/2020 Sb., o vzdělávání v základních kmenech lékařů, povinnou odbornou praxi v oboru:

Vlastní specializovaný výcvik v maxilofaciální chirurgii zahrnuje povinné praxe:

  • akreditované pracoviště maxilofaciální chirurgie 24 měsíců z toho 2 × 2 měsíce na výukovém akreditovaném zařízení MFCH
  • záchovná stomatologie 1 měsíc
  • parodontologie 1 měsíc
  • dentoalveolární chirurgie 1 měsíc
  • ORL a chirurgie hlavy a krku 1 měsíc
  • plastická chirurgie 1 měsíc
  • neurochirurgie 1 měsíc[3]

Evropská atestace z orální a maxilofaciální chirurgie, chirurgie hlavy a krku[editovat | editovat zdroj]

Je zaštítěna UEMS (Union Européenne des Médecins Spécialistes), absolvent – FEBOMFS: „Fellow of the European Board of Oro-Maxillo-Facial Surgery, Head and Neck Surgery[4]

Zkoušku může vykonat:

  • atestovaný maxilofaciální chirurg na všeobecném pregraduálním základě (ČR)
  • atestovaný orální a maxilofaciální chirurg na všeobecném a zubolékařském pregraduálním základě (mimo ČR)
  • atestovaný orální a maxilofaciální chirurg na zubolékařském pregraduálním základě, pokud je zároveň absolventem studia všeobecného lékařství (ČR)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Společnost maxilofaciální chirurgie ČLS JEP. Společnost maxilofaciální chirurgie [online]. ©2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  2. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 397/2020 Sb. 8. Základní kmen maxilofaciálněchirurgický. Sbírka zákonů České republiky. 2020, částka 161. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-397/zneni-20201015#p4_p4-1
  3. Vzdělávací program specializačního oboru maxilofaciální chirurgie: vlastní specializovaný výcvik. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. 2019, částka 2. ISSN 1211-0868. Dostupné také z: https://www.novyepis.cz/vestniky/381104
  4. European Board of Oro-Maxillo-Facial Surgery. European Board of Oro-Maxillo-Facial Surgery [online]. ©2014–2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HRUŠÁK, Daniel. Vymezení a obsah oborů stomatochirurgie, orální chirurgie, maxilofaciální chirurgie. In: HRUŠÁK, Daniel a kol. Stomatochirurgie: klinické aspekty MKN-10. 2., rozšíř. vyd. Praha: Current Media, [2020], s. 17–21. Medicus. ISBN 978-80-88129-51-6.
  • Informace týkající se vzdělávacích programů pro specializační obory zubních lékařů orální a maxilofaciální chirurgie a klinická stomatologie. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. 2021, částka 6, s. 107. ISSN 1211-0868.
  • Vzdělávací program oboru Orální a maxilofaciální chirurgie. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. 2021, částka 6, s. 108–121. ISSN 1211-0868.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]