Kraniosynostóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kraniosynostóza (též kraniostenóza) je předčasný uzávěr (obliterace) jednoho či více švů (sutur) mozkovny vedoucí k její charakteristické deformitě.[zdroj?] Vyskytuje se jako izolovaný defekt, či jako součást určitého syndromu. Problematika kraniální suturální patologie prostupuje celou řadu medicínských oborů od molekulární genetiky přes pediatrii až ke špičkové kraniofaciální chirurgii a neurochirurgii.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Prevalence (výskyt) kraniosynostóz je 1:1800 až na 2200 porodů.[zdroj?]

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika je založena na fyzickém, rentgenovém, případně i CT vyšetření. Při prokázané diagnóze je indikováno chirurgické řešení.[zdroj?]

Růst lebky, respektive mozku, je podmíněn přítomností otevřených (patentních) švů. Donošený novorozenec má kosti lební klenby odděleny šesti hlavními švy a šesti fontanelami.

Ke kompletnímu uzávěru většiny švů lební klenby dochází od třetího decenia (30 let).[zdroj?]

Umělá kraniostenóza[editovat | editovat zdroj]

Kraniostenóza je také zákrok, při kterém se uměle protahuje lebka. Na území Česka se našly nálezy asi 15 kosterních pozůstatků Germánů po tomto zákroku, samotné nálezy pochází z 5. století, která byly nalezeny v oblasti Polabí. Jednalo se především o ženy, u kterých se tento zákrok prováděl v dětském věku. Tato praktika se prováděla pomocí svazování měkké lebky, které stahovaly postupně hlavu a docházelo tak k deformaci lebky, kdy jí takto protahovaly[1]. Takto deformovaná lebky lze najít i v mnoha jiných zemích jako Egypt, Peru především oblast Paracas.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10123499335-zahady-toma-wizarda/314292320070005-dlouhe-lebky/video/?page=9
  2. http://www.sokujiciplaneta.cz/zajimavosti/sub-protahle-lebky-z-paracasu