Oplakávání Krista ze Žebráku
| Oplakávání Krista ze Žebráku | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Mistr Oplakávání ze Žebráka |
| Umělecký směr | internacionální gotika |
| Popis | |
| Materiál | dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | Národní galerie v Praze |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oplakávání Krista ze Žebráku patří k vrcholným dílům pozdně gotického řezbářství v Čechách. Umělec, který je podle tohoto reliéfu nazýván Mistr Oplakávání ze Žebráku nebo Mistr Žebráckého Oplakávání, měl pravděpodobně dílnu v Českých Budějovicích a mohl by být totožný s řezbářem Alexandrem (Alexandr Schniczer), který stál v čele tamního cechu v letech 1503–1516.[1][2] Reliéf je součástí stálé expozice středověkého umění Národní galerie v Praze.
Historie díla
[editovat | editovat zdroj]Původní umístění reliéfu, který byl vytvořen kolem roku 1510 a patrně tvořil střední část křídlového oltáře, není známo (Žebrák, hradní kaple?) Teprve roku 1904 byl zakoupen ze soukromého vlastnictví v obci Žebrák pro Muzeum hlavního města Prahy. Poprvé se o něm zmiňuje V. V. Štech (1913).[3] Do roku 1922 byl v Národním muzeu a od roku 1957 je součástí sbírky Národní galerie v Praze. Zde ho restauroval Jiří Tesař (1965).
Popis a zařazení
[editovat | editovat zdroj]Reliéf z lipového dřeva o rozměrech 126 x 121 x 15 cm, zbytky polychromie.
Scéna s devíti figurami je uspořádána ve dvou prostorových plánech. Vpředu Marie drží v náručí mrtvé tělo Ježíše Krista. Doprovází ji vlevo Sv. Jan, který snímá Kristovi z hlavy trnovou korunu a sv. Máří Magdalena, přinášející nádobu s balzámem. Vzadu stojí zleva patrně jeden ze Židů, zmiňovaný v apokryfním Nikodémově evangeliu s některou z Marií (Marie Kleofášova?), vpravo plačící žena, patrně Salome, s Nikodémem a Josefem Arimatejským, který drží plátno k zavinutí těla.
Gesta Marie, která drží v náručí bezvládné Kristovo tělo a sv. Jana, který se odvrací v bolesti, jsou uměřená a prostá patosu. Plačící žena, která stojí na pravé straně za Pannou Marií a má předlohu ve Snímání z kříže Rogiera van der Weydena, je provedena velmi pečlivou a detailní řezbou. Řasení roucha většiny postav je podřízeno celkové kompozici a jejich dekorativní účinek je potlačen. Dramatický aspekt vytváří chaotické zřasení draperie pod Kristovým tělem a naturalistické ztvárnění a polychromie jeho těla s ranami a prameny krve, které odkazují na jeho lidskou podstatu. Expresivní účinek zesiluje výrazné poklesnutí hlavy Krista, ke které poutá pozornost gestem překřížených rukou sv. Jan. Kristovo tělo je dlouhé a kostnaté a podobá se jiné práci Mistra Žebráckého Oplakávání - Sousoší Nejsvětější Trojice z Muzea v Českých Budějovicích. Shodné jsou typy tváří obou děl - Boha otce a Josefa Arimatejského. Tvář sv. Maří Magdaleny se shoduje s její samostatně stojící sochou z českobudějovického muzea.[4]
Centrální Pieta má předlohu v díle bruselského mistra z okruhu Rogiera van der Weydena (1448)[5][6] Diagonála Kristova těla se svěšenou paží a hlavou Panny Marie tvoří trojúhelníkovou kompozici. Diagonály hlavních osob (Marie, Magdalena, Kristus a Jan) a jejich štíhlé údy vytvářejí ve středu reliéfu překřížení ve tvaru písmene X a další trojúhelník s vrcholem v místě hlavy Josefa Arimatejského.[7]
Motiv scény vychází z nizozemské malby Rogiera van der Weydena (Snímání z kříže, 1435, Oltář z Miraflores, 1445) a Dürerova dřevořezu se scénou Oplakávání (1496). Dřívější literatura uváděla vztah díla Mistra Žebráckého Oplakávání ke Kefermarktskému oltáři[8], ale novější práce upozorňují spíše na vliv švábské (Velhartická archa, Gregor Erhart) a podunajské plastiky a také podobnost s vídeňskou tvorbou Nicolause Gerhaerta a Erasma Grassera.[9]
Mistr Oplakávání ze Žebráku vyšel z tradice řezbářství sklonku 15. století, které představuje Velhartická archa. Vzrušený patos a intenzita citového prožitku v jeho díle dominuje nad hmotnou podstatou figur, které se vyznačují malými hlavami a protáhlými těly. Lyrická složka, připomínající manýristickou proporcionální libovůlí dozvuky krásného slohu, se zde mísí s detailní realistickou řezbou tváří a expresivní modelací draperie charakteristickou pro pozdní období tzv. mačkaných záhybů. [10]
Další známá díla autora
[editovat | editovat zdroj]- 1510 Truchlící Marie z Kralovic
- 1510—1520 Svatá Trojice budějovická[11]
- 1510—1520 Bolestný Kristus z Českých Budějovic
- 1510—1520 Stigmatizace svatého Františka z Českého Krumlova
- 1510—1520 Svatá Marie Magdalena z Malého Boru
- 1510—1520 Madona z Malšína, Národní galerie v Praze
- 1510—1520 Klanění Tří králů Vodňanské
- 1520 Ukřižovaný, dominikánský konvent v Českých Budějovicích
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Encyklopedie Českých Budějovic: Mistr Oplakávání ze Žebráku
- ↑ Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 129
- ↑ V.V. Štech, Oplakávání Krista, in: Umělecké poklady Čech I, Praha 1913, s. 8-9
- ↑ Opitz J, 1935/36, s. 88-91
- ↑ Archivovaná kopie. www.petruspapa2.org [online]. [cit. 2015-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-25.
- ↑ Bart Fransen, Een piëta uit het atelier van Rogier van der Weyden, bestemd voor het Bendedictinessenklooster van Vorst in De oude abdij van Drongen, Leuven, 2006, pp. 471-473
- ↑ Opitz J, 1935/36, s. 88
- ↑ Kropáček J, 1960, s. 160 -175
- ↑ Homolka J, 1969, s. 563-564
- ↑ Kutal A, 1972, s. 193
- ↑ Peter Kováč: Svatá Trojice z Českých Budějovic Mistra žebráckého Oplakávání
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Fajt Jiří, Chlumská Štěpánka, Čechy a střední Evropa 1200-1550, Národní galerie v Praze 2014, s. 129-131 ISBN 978-80-7035-569-5
- Jindra P, Ottová M, (ed.), Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách, s.402-405 Arbor Vitae, ISBN 978-80-7467-059-6 a Západočeská galerie v Plzni 2013, ISBN 978-80-86415-93-2
- Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk a Artia, Praha 1972, s. 168, 193
- Jaromír Homolka, K některým otázkám středoevropské plastiky 15. století, Umění XVII, 1969, s. 539-573
- Jiří Kropáček, Ukřižovaný z bývalého dominikánského kláštera v Českých Budějovicích, Umění VIII, 1960, 160-175
- Josef Opitz, Mistr reliefu Oplakávání Krista ze Žebráku, Dílo XVII, 935/36, s. 88-91 On line